Reforma OSN proto patří prakticky od založení organizace k důležitým aspektům činnosti. Týká se celé řady oblastí – od zřizování orgánů, jejich fungování, zlepšování chodu Sekretariátu až po zefektivnění fungování celého systému OSN.

Měnícím se podmínkám se musí v prvé řadě přizpůsobovat existující hlavní orgány – Valné shromáždění a Rada bezpečnosti. Otázka jejich reformy je pravidelně zařazována na pořad jednání Valného shromáždění. Tato část reforem je v kompetenci členských zemí (nyní 193), a není proto vždy jednoduché dosáhnout shody.

Na rychlé změny nestačí reagovat jen reformou stávajících orgánů, v případě nutnosti je třeba přistoupit i k radikálnějším krokům a zřizovat orgány nové. V této souvislosti je mimořádně důležitý výsledek summitu z roku 2005, kde bylo rozhodnuto o nahrazení Komise pro lidská práva novým orgánem - Radou pro lidská práva – a o zřízení Komise pro budování míru.

Na základě doporučení summitu z r. 2005 vytvořil generální tajemník OSN také Panel na vysoké úrovni k celosystémové koherenci (System-wide coherence), který v listopadu 2006 vydal svou zprávu "Delivering as one" (A/61/583). Na základě doporučení Panelu a odpovědi generálního tajemníka OSN začalo Valné shromáždění OSN projednávat opatření ke zvýšení efektivnosti působení celého systému zlepšením koordinace jednotlivých součástí systému v místě. Prvním konkrétním výsledkem úsilí o reformu systému OSN bylo zřízení UN Women, do níž byly spojeny 4 do té doby samostatně působící jednotky zabývající se problematikou žen. Úsilí o systémovou koherenci dále pokračuje.

Od ledna 2009 také probíhají mezivládní jednání neformálního pléna Valného shromáždění OSN k reformě Rady bezpečnosti OSN, která nahradila Otevřenou pracovní skupinu, která o reformě bez úspěchu jednala od roku 1993. Navzdory novému formátu zatím ovšem nedošlo k žádnému přiblížení pozic států. V červnu 2019 bylo rozhodnuto pokračovat v jednáních I během 74. zasedání Valného shromáždění OSN. Hlavními projednávanými tématy jsou kategorie členství, počet členů Rady bezpečnosti OSN, právo veta, regionální zastoupení a metody práce.

ČR se řadí ke skupině tzv. reformistů, opakovaně vyjádřila svoji podporu skupině G-4 (Brazílie, Indie, Japonsko a Německo), která usiluje o stálé členství v Radě bezpečnosti. ČR dále prosazuje, aby východoevropská regionální skupina, do které se ČR z historických důvodů řadí, získala v reformované Radě bezpečnosti dodatečné nestálé křeslo., přičemž v misích působí na pozicích vojenských pozorovatelů