Geoparky v ČR
25.07.2013 / 11:30 | Aktualizováno: 01.04.2015 / 11:56
(Archivní článek, platnost skončena 08.07.2015 / 02:00.)
Na počátku 3. tisíciletí se zrodila iniciativa geoparků, věnující se odkazu planety Země. Jejím smyslem je přiblížit široké veřejnosti poznatky o tom, jak pohyb kontinentů, aktivita vulkánů, ledovcová činnost a změny klimatu vytvářely a stále vytvářejí krajinu včetně jejího kulturního dědictví i nerostného bohatství. Geopark je geologicky významné území, s počtem obyvatel dostatečně velkým pro realizaci udržitelného rozvoje. Prezentuje nejen geologické a geomorfologické dědictví, např. erozní útvary (skalní města, krasové jeskyně), pozůstatky po sopečné činnosti, paleontologická naleziště, pozůstatky po těžbě nerostných surovin (doly, lomy), ale i související kulturní a historické stopy v krajině (archeologické památky, sakrální a technické památky, tradice, folklór, místní řemesla atd.).
Geoparky nabízejí jednu z možností, jak chránit a zároveň zodpovědným způsobem využívat dědictví planety Země. Nepředstavují žádnou zákonem vymezenou kategorii chráněného území, jsou iniciativou místních a regionálních institucí podporovanou v míře odpovídající její serióznosti a profesionalitě Ministerstvem životního prostředí ČR. Geopark je území, kde existuje společenská shoda na tom, jak žít v souladu s přírodou, aby činnost člověka v krajině zachovávala a kultivovala její přírodní a kulturní hodnoty. Geopark tedy představuje výraz odhodlání občanské společnosti vzít odpovědnost za vývoj své krajiny do svých rukou - chránit, prezentovat, prožívat a využívat své geologické i další související krajinné dědictví a přidat k tomuto odkazu svou přidanou hodnotu, za kterou se nebude muset před svými potomky stydět.
Geoparky podporují vědecký výzkum a spolupráci s univerzitami a výzkumnými institucemi. Stimulují dialog mezi vědci a místními obyvateli, kteří hrají v geoparku zásadní roli, protože se různým způsobem podílejí na jeho vzniku a chodu. Právě místní obyvatelé prezentují návštěvníkům své území a jsou v geoparku zaměstnáni jako průvodci, producenti místních výrobků, řemeslníci, umělci, ubytovatelé, dopravci, provozovatelé stravovacích služeb, drobní zemědělci apod.
Geopark je území s potenciálem pro rozvoj udržitelného cestovního ruchu, k jehož realizaci dochází kromě provozováním tzv. geoturismu i prostřednictvím dalších forem šetrného cestovního ruchu, jako jsou např. ekoturismus, agroturismus či etnoturismus. Poznatky o geologickém a dalším krajinném dědictví jsou však prezentovány tak, aby široká veřejnost včetně dětí pochopila významné jevy a procesy, které vedly k utváření současné podoby Země a které stále probíhají.
Po vzoru jiných národních sítí geoparků v Evropě i ve světě, vznikla i v České republice Síť národních geoparků. Ta bude postupně přibírat další národní geoparky vznikající na území ČR a umožňovat jim efektivní tvorbu společných projektů, pravidelnou výměnu informací a sdílení praktických zkušeností, sdílení webstránky, používání společného loga atd. Fungování této sítě je v rukou Rady národních geoparků, poradního orgánu ministra životního prostředí ČR, který mj. konzultuje a hodnotí podané žádosti o vyhlášení národního geoparku. Tato Rada sdružuje představitele z věcně příslušných ministerstev, akademických pracovišť i osvětových institucí.
Členem Sítě evropských geoparků a současně Světové sítě geoparků pod patronací UNESCO se v říjnu 2005 stal Geopark Český ráj, který se v červnu 2010 společně s Geoparkem Egeria (Karlovarský kraj) stal národním geoparkem. Dalšími dvěma národními geoparky se v dubnu 2012 staly Geopark Železné hory a Geopark GeoLoci (Tachovsko). Geopark Kraj blanických rytířů a Geopark Podbeskydí prezentující se zemitým tématem „Karpaty – kameň a život“ jsou nyní v procesu certifikace na národní geopark. Další čtyři geoparky se nachází v pokročilé fázi své kandidatury na národní geopark: Geopark Joachima Barranda se světově proslulou paleontologií, Geopark Vysočina nejen s žulovým fenoménem, Geopark Jeseníky s čarovnou krajinou a čarodějnickou minulostí a Geopark Ralsko s výpravným mottem „Krajinou zaniklých obcí, železné rudy a pískovce bez bariér“. Řídicí subjekty národních i kandidátských geoparků úzce spolupracují s představiteli krajů a obcí ležících na jejich území. V případě Národního geoparku Egeria jde také o spolupráci s bavorskými představiteli přeshraničního Česko-bavorského geoparku.
Základní zásady a podmínky vzniku, rozvoje a fungování národních geoparků jsou obsaženy v Chartě národních geoparků ČR. K jejím principům patří nejen aktivní vtažení místních obyvatel do činnosti geoparku a popularizace i osvěta v oblasti geologických, ale
i ostatních krajinně ekologických disciplín. Je v ní dále zahrnuta i otázka ochrany a údržby geologických lokalit, nikoli ve smyslu legislativním, nýbrž jako aktivní působení pomocí osvětových, ekonomických, terénně technických a dalších nástrojů. S tím souvisí jediná restrikce obsažená v Chartě národních geoparků ČR, kterou je nulová tolerance vůči ničení, poškozování a prodeji geologického materiálu, zejména drahokamů a zkamenělin.
Rozvoj konceptu geoparků by měl vést mj. k hlubšímu pochopení vývoje a většímu respektování významu všech sfér a procesů naší planety a tudíž k udržitelnějšímu přístupu při využívání jejího dědictví. Silná kulturní i přírodní identita obyvatel představuje jeden ze základních pilířů jejich zdravého vztahu ke krajině, kterou obývají. Lidé se ke krajině často vztahují pomocí propojení zajímavých přírodních úkazů s kulturními artefakty. To spoluvytváří jejich pouto ke krajině, ať již v rámci dennodenní práce, náboženských praktik a běžných rituálů nebo třeba jen při cestování za radostí z poznání.
Geoparky:
Autor textu: Martina Pásková, Ministerstvo životního prostředí ČR
Autoři fotografií: Martina Pásková, Jiří Adamovič (Geolog. ústav Akademie věd České republiky, v.v.i.)
Autorka mapy: Iveta Čtveráková (Univerzita Karlova)