Evropská politika sousedství
23.09.2010 / 16:12 | Aktualizováno: 13.04.2011 / 15:55
Evropská politika sousedství (European neighbourhood policy, ENP) je poměrně novou součástí vnějších vztahů EU a pomáhá tak mimo jiné naplňovat priority Společné zahraniční a bezpečnostní politiky EU.
Evropská politika sousedství je jedním z pilířů vnějších vztahů EU a v současné době představuje jednu z hlavních priorit Společné zahraniční a bezpečnostní politiky EU. Prostřednictvím ENP se EU snaží vytvořit ve svém okolí politicky, ekonomicky a sociálně stabilní prostředí a přispět k šíření demokracie a hodnot společných pro celou EU.
ENP získala první obrysy v letech 2003 a 2004, kdy Evropská komise ve sdělení „Širší Evropa“ a v dokumentu „Strategie ENP“ nastínila hlavní cíle, náplň a konkrétní mechanismy spolupráce se zeměmi, na něž se ENP vztahuje. Cílem ENP je zabránit vytváření nových dělících linií mezi rozšířenou EU a jejími sousedy a namísto toho posilovat prosperitu, stabilitu a bezpečnost všech dotčených zemí. V tomto ohledu ENP také odráží strategické cíle vytyčené v Evropské bezpečnostní strategii z roku 2003. V souladu s Evropskou bezpečnostní strategií je cílem ENP podpora bezpečnosti a stability prostřednictvím spolupráce s danými státy v oblasti rozvoje, nešíření zbraní a protiteroristických otázek. Dalšími cíly ENP je zvyšování prosperity v zemích sousedících s EU a to jak pomocí podpory ekonomických reforem, rozvoje demokracie, svobody a právního státu, tak také prostřednictvím prohlubování politické spolupráce založené na sdílených hodnotách a společných zájmech.
Klíčovým nástrojem realizace ENP jsou bilaterální akční plány uzavřené mezi EU a jednotlivými státy. Jedná se o dokumenty obsahující program politických a ekonomických reforem, stejně jako krátkodobé a střednědobé cíle a priority vzájemných vztahů. Ačkoli je obsah každého Akčního plánu uzpůsoben situaci, zájmům, potřebám a možnostem každé země, všechny Akční plány obsahují kapitoly týkající se politického dialogu a reforem, ekonomické a sociální spolupráce a rozvoje, obchodu a trhu, spolupráce v oblasti justice, svobody a bezpečnostních otázek, sektorových otázek (doprava, energie, informační společnost, životní prostředí, výzkum a vývoj atd.), mezilidských vztahů, vzdělání, veřejného zdraví atd.
Do ENP jsou zahrnuty země, které mají vztahy s EU upraveny smluvně v podobě Dohody o partnerství a spolupráci pro země bývalého SSSR (Partnership and Cooperation Agreement – PCA) nebo Asociačních dohod (Association Agreement – AA) v případě Středomořského partnerství. V praxi se je na každou jednotlivou zemi vypracována Evropskou komisí zpráva, která zhodnotí politickou a ekonomickou situaci v dané zemi a stanoví zároveň priority budoucí spolupráce. S ohledem na tuto zprávu se Rada rozhodne, zda dojde k vypracování Akčního plánu, což je hlavní operační nástroj ENP, který stanoví priority spolupráce mezi danou zemí a EU v horizontu 3-5 let. ENP zahrnuje v současnosti 16 zemí: Alžírsko, Arménie, Ázerbájdžán, Bělorusko, Egypt, Gruzie, Izrael, Jordánsko, Libanon, Libye, Moldávie, Maroko, Palestinská autonomní území, Sýrie, Tunisko, Ukrajina. Do ENP nejsou zahrnuty členské státy ESVO, kandidátské země na vstup do EU a ani Rusko. Ačkoli je Rusko soused EU, do ENP zahrnuto není, neboť vztahy mezi ním a EU jsou upraveny na základě Strategického partnerství.
Financování European Neighbourhood Policy(ENP)/ Evropské politiky sousedství (EPS)
Financování ENP je prováděno pomocí Nástroje evropského sousedství a partnerství, který je určen k financování Evropské politiky sousedství a Strategického partnerství s Ruskem. Zahájen byl spolu s novou Finanční perspektivou k 1.1.2007, kdy nahradil programy MEDA, TACIS a další. Tento finanční nástroj, který funguje v rámci existujících bilaterálních dohod uzavřených mezi ES a sousedními zeměmi, se zaměřuje na podporu udržitelného rozvoje a přibližování se k politikám, legislativě a standardům EU. Jeho cílem je podpořit dohodnuté priority v akčních plánech ENP a ve Strategickém partnerství s Ruskem a pomoci tyto dokumenty implementovat. Kromě toho je jeho cílem podpořit a zlepšit přeshraniční spolupráci EU se zeměmi podél vnějších pozemských i pobřežních hranic, a pomoci tak zabránit vytváření nových dělících linií mezi EU a jejími sousedy. V rámci podpory přeshraniční spolupráce má ENPI financovat „společné programy“ regionů členských států EU a regionů partnerských zemí, které mají společnou hranici. V tomto ohledu má být využíváno přístupu aplikovaného u Strukturálních fondů (SF), tzn. víceletého programování, partnerství a spolufinancování. Prostředky jsou v rámci ENPI alokovány na bázi konkrétních programů (programy bilaterální, regionální a přeshraniční spolupráce) a zvláštního investičního fondu. Alokace prostředků jednotlivým zemím závisí na 3 faktorech: na potřebách dané země, její absorpční kapacitě a implementaci dohodnutých reforem. Na období 2007 – 2013 bylo v rámci ENPI vyčleněno zhruba 12 miliard EUR, z čehož největší podíl z této sumy je určen na bilaterální akce, tedy iniciativy jednotlivých států. Finanční zdroje jsou rozděleny také podle geografického klíče. Pro ENPI Jih bylo v letech 2007-2010 vyhrazeno 333 milionů a pro ENPI Východ 223 milionů ve stejném období.