Evropská organizace pro jaderný výzkum
Evropská organizace pro jaderný výzkum je jedno z největších a nejuznávanějších výzkumných center na světě, které se zaměřuje na částicovou fyziku. Od svého vzniku v roce 1954 provozuje CERN největší laboratoř pro částicovou fyziku, včetně urychlovače LHC. Česko je členem CERNu od roku 1993 a podílí se i na rozpočtu organizace. Členství přináší přístup k technologickým, vzdělávacím programům a výzkumným zařízením, což podporuje nejen vědecký výzkum, ale i rozvoj technologických inovací a spolupráci se soukromým sektorem.
Evropská organizace pro jaderný výzkum (European Organisation for Nuclear Research, CERN) je mezinárodní organizace výzkumu a vývoje sídlící v Ženevě. CERN provozuje největší laboratoř pro částicovou fyziku na světě a to včetně největšího urychlovače vstřícných svazků protonů a těžkých iontů, tzv. LHC (Large Hadron Collider, Velký hadronový urychlovač).
CERN zahájil své působení v roce 1954 a v současné době sdružuje 24 členských států, jejichž zástupci se setkávají v Radě, nejvyšším orgánu CERNu. Kromě členských států má organizace také řadu států v přístupových jednáních nebo pozorovatelů.
V CERN byly uskutečněny zásadní objevy v částicové fyzice: v roce 1973 se jednalo o objev slabých interakcí zprostředkovaných intermediálními bosony Z, v roce 1983 došlo k objevu intermediálních bosonů W a Z (za tento objev získali C. Rubbia a S. Van der Meer Nobelovu cenu), výsledky experimentů na urychlovači LEP, předchůdci LHC, v roce 1989 prokázaly existenci právě tří druhů neutrin, v roce 1995 byly vytvořeny první atomy antivodíku, v roce 1999 bylo objeveno přímé narušení kombinované CP symetrie.
Velkým objevem v CERNu bylo potvrzení existence do té doby jen teoretické částice Higgsův boson. Ten, díky experimentům na LHC, vědci objevili v roce 2012 a potvrdili o rok později.
Pro více informací navštivte webové stránky CERN.
