V souladu s usnesením vlády č. 302/2004 o Zásadách zahraniční rozvojové spolupráce po vstupu ČR do EU byl vládě předložen plán dvoustranné zahraniční rozvojové spolupráce (ZRS) pro rok 2009, a to zejména jejího projektového, resp. programového segmentu. Součástí plánu je i stručný přehled plánované spolupráce multilaterální, neboť MZV jako koordinátor ZRS usiluje o co nejkomplexnější pohled na problematiku zahraniční rozvojové spolupráce. Vláda plán schválila dne 9. června 2008 svým usnesením č. 690.

---

I. Dvoustranná rozvojová spolupráce

Zahraniční rozvojová spolupráce ČR (ZRS) vychází z principů partnerství (tedy je vedena poptávkou po pomoci ze strany příjemce, nikoliv nabídkou poskytovatele), efektivnosti a transparentnosti. ZRS zároveň odráží zájmy a potřeby ČR a napomáhá intenzifikaci politických a hospodářských vztahů mezi partnerskými zeměmi a ČR.

Materiál odráží postupnou centralizaci systému tak, jak stanovilo usnesení vlády č. 1070/2007 k transformaci systému ZRS ČR. Od roku 2009 budou resortní ministerstva realizovat pouze pokračující projekty, nové projekty budou nadále přecházet do gesce Ministerstva zahraničních věcí (MZV), resp. České rozvojové agentury (ČRA), která vznikla 1. ledna 2008. Již v letošním roce je MZV gestorem nových projektů v sektoru doprava, zdravotnictví, sociální rozvoj a vzdělávání. Stipendia včetně zdravotní péče, řízení veřejných financí, program Aid for Trade, projekty v oblasti migrace a bezpečnosti a transformační spolupráce zůstanou i nadále v gesci resortních ministerstev.

Do plánu bilaterálních projektů zahraniční rozvojové spolupráce (ZRS) na rok 2009 jsou zahrnuta jak témata definovaná na základě programů rozvojové spolupráce s prioritními zeměmi, tak rozvojové záměry vycházející z podnětů ze strany institucí v neprioritních rozvojových zemích a stipendia pro studenty z rozvojových zemí. Součástí plánu je i transformační spolupráce. Celková částka vyčleněná ze státního rozpočtu pro tento účel bude 860 mil. Kč.

1. Rozvojové projekty

1.1 Prioritní země

Zásady zahraniční rozvojové spolupráce, schválené usnesením vlády ČR ze dne 31. března 2004 č. 302, stanovily za nosnou součást ZRS programy spolupráce s prioritními zeměmi s cílem přispět k uplatňování principů partnerství, efektivnosti a transparentnosti. Formulace programů posiluje předvídatelnost rozvojové spolupráce a usnadňuje plánování aktivit všem aktérům rozvojové spolupráce.

V souladu s cíli uvedenými v Zásadách zahraniční rozvojové spolupráce a zahraničně politickými zájmy ČR schválila vláda záměr dlouhodobě směřovat ZRS do následujících prioritních zemí: Angolské republiky, Zambijské republiky, Vietnamské socialistické republiky, Mongolska, Jemenské republiky, Moldavské republiky, Bosny a Hercegoviny, Srbska a do dvou střednědobě prioritních zemí: Afghánistánu a Iráku. Programové dokumenty rozvojové spolupráce s těmito osmi prioritními zeměmi pro období 2006 - 2010 byly připraveny počátkem roku 2005 a schváleny vládou v usnesení vlády č. 664/2005. Projekty v Iráku byly realizovány v rámci poválečné obnovy a rekonstrukce, v současnosti nejsou žádné nové zahajovány.

V tabulce v příloze č. 1 uvádíme seznam pokračujících projektů v prioritních zemích, které byly schváleny v předchozích letech jako víceleté s dobou realizace i v roce 2009 ( v gesci jednotlivých resortů), a rovněž nová témata spolupráce, identifikovaná v rámci programů spolupráce, jejichž realizace by měla být zahájena v roce 2009 v gesci MZV. Rok 2010 je v příloze č. 1 uveden obdobně jako rok 2009, tj. jsou zde rozděleny pokračující projekty v gesci jednotlivých resortů a poté volné prostředky na realizaci nových projektů v roce 2010 v gesci MZV. Témata pro rok 2010 ještě nejsou stanovena, neboť v roce 2007 byla zahájena evaluace programů s jednotlivými zeměmi, která bude pokračovat i v roce 2008. Na základě výsledků těchto evaluací a plánované Koncepce ZRS 2010-2015 bude teprve v následujících letech rozhodnuto, do jakých sektorů bude ZRS směřovat. Tato Koncepce by měla rovněž reflektovat harmonizační úsilí EU a OECD. Nicméně již dnes je zřejmé, že mezi prioritními sektory ZRS ČR nebude chybět průmyslový rozvoj, životní prostředí, zemědělství, vodní hospodářství a sociální sektor.

Pro rok 2011 jsou v příloze č. 1 uvedeny pouze prostředky na projekty, jež budou v roce 2011 pokračující a jejichž realizace byla zahájena v roce 2009 nebo dříve. Ostatní prostředky budou rozpočítány v závislosti na výše uvedené Koncepci ZRS 2010-2015.

Osm prioritních zemí má v rámci objemu ZRS různou váhu. Tato relativní váha v ZRS vychází zejména ze zahraničně-politických a bezpečnostních zájmů ČR a z potenciálu pro vzájemné vztahy. Při stanovení výše podílu jednotlivých zemí bylo přihlédnuto i k zájmům jednotlivých rezortů v daných zemích.

V roce 2009 bude největší podíl prostředků směřovat do Mongolska - 22 %. Další nejvyšší prioritou budou vzhledem k vysokému potenciálu pro rozvoj vzájemných vztahů, stejně jako kvůli imperativu urychlení hospodářské a sociální transformace v souvislosti s perspektivou evropské integrace, Srbsko a v menší míře Bosna a Hercegovina. Podíl prostředků alokovaných na programovou spolupráci u Srbska dosáhne 19 % a u Bosny a Hercegoviny 15 %. Podíl dalších prioritních zemí na prostředcích alokovaných na programovou spolupráci je následující: Vietnam 14 %, Moldavsko 10 %, Angola 9 %, Jemen 6 %, Zambie 5 %.

Na základě dobrých zkušeností vyspělých dárců bude všem zastupitelským úřadům ČR v prioritních zemích na rok 2009 přidělena částka 2 mil . Kč. Tyto prostředky budou operativně použity na menší aktivity rozvojové spolupráce v dané prioritní zemi, tj. na lokální projekty řízené přímo jednotlivými zastupitelskými úřady ČR, které budou identifikovány na základě zájmu partnerských institucí. Výběr a realizace projektů budou zajištěny v souladu s Manuálem projektového cyklu ZRS tak, aby došlo k provázanosti sektorových aktivit.

Rovněž bude pokračovat program pro spolufinancování rozvojových aktivit krajů a obcí ČR v prioritních zemích, pro rok 2009 v celkové výši 3 mil. Kč.

PŘÍLOHA Č. 1 - PLÁN ZRS PRO PRIORITNÍ ZEMĚ

1.2 Neprioritní země

Rozvojové projekty směřující do neprioritních zemí doplňují programovou spolupráci. Vzhledem k faktu, že od roku 2009 budou nové projekty zahajovány pouze v gesci MZV a zároveň MZV obdrží na dané aktivity od gesčních rezortů velmi malý objem prostředků, byly identifikovány tzv. projektové země. Mezi tyto projektové země patří Etiopie , Kambodža, Kosovo a Palestinská autonomní území. Důvodem výběru těchto zemí je vysoká potřebnost rozvojové spolupráce, tradice vzájemných vztahů a zahraničně-politický význam. Nové projekty budou v roce 2009 zahajovány pouze v těchto čtyřech zemích a v zemích identifikovaných resortem vnitra (Gruzie, Arménie, Ukrajina, Jižní Kavkaz, střední, jižní a jihovýchodní Asie). V ostatních neprioritních zemích budou pokračovat pouze projekty zahájené před rokem 2009.

Návrhy na rozvojové záměry v projektových zemích byly identifikovány institucemi v partnerských zemích a na MZV zaslány prostřednictvím zastupitelských úřadů ČR. Vybraná témata byla zařazena do seznamu témat pro neprogramovou spolupráci (příloha č. 2), a to do výše disponibilních zdrojů pro příslušný sektor.

V gesci Ministerstva průmyslu a obchodu bude i nadále probíhat pomoc na podporu obchodu, tzv. Aid for Trade, jejíž realizace souvisí se závazkem členských zemí EU podporovat rozvojové aktivity v této oblasti. EU přislíbila tuto aktivitu navýšit na 2 mld. EUR ročně do roku 2010. Aid for Trade zahrnuje dvě širší kategorie aktivit. Tou první je podpora vytváření obchodních politik a regulatorního rámce obchodu, do níž spadá asistence státní administrativě při určování pravidel domácího trhu včetně jeho napojení na mezinárodní obchod. Druhou oblastí je rozvoj obchodu, která zahrnuje činnosti na podporu podnikatelského klimatu v zemi, rozvoj tržních institucí včetně finančního sektoru. Identifikace projektů v rámci programu Aid for Trade bude v gesci Ministerstva průmyslu a obchodu, konečné rozhodnutí však bude konzultováno s MZV. Na podporu aktivit tohoto typu budou pro rok 2009 vyčleněny 2 mil. Kč, v dalších letech by tato částka měla postupně narůstat na 3 mil. Kč v roce 2010 a v roce 2011 by měla dosáhnout 4 mil. Kč.

Aktivity v neprioritních zemích budou na základě dobrých zkušeností z programových zemí doplněny programem pro neprioritní země v gesci zastupitelských úřadů. Pro rok 2009 bude pro tento účel vyčleněna částka 8 mil. Kč, pro následující roky předpokládáme, že objem bude postupně navyšován (10,5 mil. Kč v roce 2010 a 16 mil. Kč v roce 2011). Tyto projekty by měly doplňovat velké projekty ZRS, případně směřovat do zemí, v nichž česká ZRS neprobíhá, a alespoň symbolicky (malé projekty se pohybují do výše 0,5 mil. Kč) tak kompenzovat centralizaci ZRS především do prioritních zemí.

PŘÍLOHA Č. 2 - PLÁN ZRS PRO NEPRIORITNÍ ZEMĚ

2. Stipendia

Další významnou součástí dvoustranné rozvojové spolupráce jsou stipendia, která jsou každoročně nabízena studentům z rozvojových a dalších potřebných zemí ke studiu na veřejných vysokých školách v ČR (dle usnesení vlády ČR č. 773 ze dne 25. července 2001 a č. 712 ze dne 27. června 2007).

Částky na stipendia uvedené v tomto materiálu vycházejí z usnesení vlády č. 712 ze dne 27. června 2007 o zřízení vládních stipendijních míst ke studiu na veřejných vysokých školách v České republice pro občany z rozvojových zemí na léta 2008 až 2012. Pro rok 2009 je tak plánováno 151 950 tis. Kč. Navrhované zvýšení (o cca 2 mil oproti střednědobému výhledu) souvisí se skutečností, kdy původní předpokládaný odhad nákladů na program vládních stipendií byl podhodnocen (v odhadu nebylo zohledněno nezbytné zvýšení stipendií a stravného), navíc od roku 2003 bylo nabízeno o 50 stipendijních míst ročně více než v předchozím období, tj. celkem 250 nových míst, což způsobilo nárůst celkového počtu stipendistů z cca 600 na současných cca 800.

3. Transformační spolupráce

Program transformační spolupráce doplňuje systém zahraniční rozvojové spolupráce České republiky od roku 2005. Transformační spolupráce se soustřeďuje na vytváření a posilování demokratických institucí, právního státu, občanské společnosti a zásad řádné správy veřejných záležitostí ("good governance"). Realizuje se zejména prostřednictvím projektů na vzdělávání, šíření informací, názorů a zkušeností s nenásilným odporem proti totalitnímu systému a procesem společenské transformace, který ČR prodělala v 90. letech minulého století. Charakterizuje ji rovněž systematická kooperace se skupinami občanské společnosti a nevládními organizacemi, přičemž kontakt se státními orgány v přijímající zemi může být záměrně vyloučen. Zeměmi přednostního zájmu transformační spolupráce jsou: Bělorusko, Bosna a Hercegovina, Gruzie, Irák, Kuba, Moldavsko, Barma/Myanmar, Srbsko a Ukrajina. Gestorem je MZV. Pro rok 2009 bude na aktivity v této oblasti vyčleněno 50 mil . Kč.

4. Humanitární pomoc

Pro rok 2009 se navrhuje ze státního rozpočtu vyčlenění objemu ve výši 85 mil. Kč. Použití těchto prostředků bude podléhat Principům dobrého humanitárního dárcovství, k nimž se Česká republika přihlásila v roce 2006.

Mezi základní humanitární principy patří: princip lidskosti, nestrannosti, neutrality a nezávislosti. Hlavním účelem HP je zachraňovat životy a zmírňovat utrpení lidí, poskytovat pomoc s ohledem na potřebnost a bez diskriminace některé ze skupin postižených lidí, neposkytovat pomoc ku prospěchu žádné ze znepřátelených stran v případě ozbrojených konfliktů a poskytovat ji nezávisle na politických, ekonomických, vojenských nebo jiných cílech dárce. Dále musí být respektováno mezinárodní humanitární právo, uprchlické právo a lidská práva obecně.

5. PRT v Afghánistánu

ČR se v Afghánistánu aktivně angažuje v mnoha rolích a se značnými finančními prostředky. Cestou k dosažení efektivnějšího zapojení ČR v Afghánistánu je zapojení ČR do práce rekonstrukčních provinčních týmů (PRT) , jejichž činnost je jedním z určujících faktorů nezbytných pro celkovou stabilizaci Afghánistánu. Proto se ČR rozhodla převzít PRT v provincii Lógar. Vedle vojenské účasti přispívá ČR k civilní rekonstrukci prostřednictvím týmu civilních expertů . Činnost českého PRT byla dle plánu úspěšně zahájena dne 19. března 2008. V roce 2007 bylo usnesením vlády č. 928 pro rok 2008 vyčleněno 80 mil. Kč na rozvojové projekty civilní části PRT v Lógaru. V roce 2009 se na tyto projekty předpokládá částka ve výši 90 mil . Kč .

II. Mnohostranná rozvojová spolupráce

ČR považuje mnohostrannou rozvojovou spolupráci za významnou formu své ZRS, a to jak ve formě spolupráce prostřednictvím mezinárodních organizací systému OSN či brettonwoodských institucí, tak i formou příspěvku do rozpočtu EU. Po započtení finančních příspěvků ČR příslušným mezinárodním institucím (v souladu s výkaznictvím OECD/DAC) a zejména s ohledem na povinné příspěvky do rozpočtu EU bude v příštích letech podíl multilaterální pomoci přesahovat 50 % celkové české ZRS.

1. Příspěvky do rozpočtu EU

Stále významnější součástí mnohostranné ZRS s pokračující tendencí výrazného nárůstu jsou platby do rozpočtu EU. ČR, stejně tak jako další členské státy, si započítává proporcionální procentní podíl ze svého členského příspěvku do rozpočtu EU jako oficiální rozvojovou pomoc (" official development assistance" - ODA). V rámci uplynulé finanční perspektivy se tento podíl pohyboval kolem 5 % z celkového příspěvku ČR.

Pro rok 2009 je tento započitatelný podíl předběžně vyčíslen na 1 712 mil . Kč. Podíl koresponduje s tou částí rozpočtu EU, ze které jsou financovány nástroje vnějších akcí s rozvojovým aspektem. Mezi tyto nástroje patří především nástroj pro rozvojovou spolupráci (Development Cooperation Instrument - DCI), který se s výjimkou regionů AKT (Afriky, Karibiku a Tichomoří) věnuje všem rozvojovým regionům světa, dále nástroj pro evropské sousedství a partnerství, nástroj předvstupní pomoci pro kandidátské a přidružené země, nástroj pro podporu lidských práv a demokracie ve světě, nástroj stability, nástroj pro humanitární pomoc atd.

V roce 2008 je Evropskou komisí uveden do chodu nový finanční nástroj s názvem Investiční fond sousedství (Neighbourhood Investment Fund; NIF) v rámci Nástroje evropského sousedského partnerství (ENPI). NIF je určený k podpoře infrastrukturních projektů ze strany EU v zemích Evropské politiky sousedství (EN)P a bude financován jak z rozpočtu EU cestou EK, tak z (dobrovolných) příspěvků členských států. ČR jako členská země hodlá do NIF přispět částkou 1 mil EUR (minimum nutné k účasti v NIF). Tento příspěvek bude možno časově rozložit do 3 let (při zachování hlasovacího práva).

2. Příspěvky do rozpočtu rozvojových agencií OSN a dalších mezinárodních organizací

Příspěvky do rozpočtu rozvojových agencií OSN a dalších mezinárodních organizací se dělí na příspěvky povinné, dobrovolné a příspěvky na projekty a zapojení českých expertů do aktivit a struktur mezinárodních rozvojových organizací (podrobněji viz dále). Předpokládaná částka na tyto aktivity činí pro příští rok cca 206 mil . Kč.

a) Povinné příspěvky do rozpočtu rozvojových agencií OSN a dalších mezinárodních organizací

Česká republika poskytuje do rozpočtu agencií OSN a dalších mezinárodních organizací povinné i dobrovolné příspěvky. Povinné příspěvky vyplývají z členství v těchto mezinárodních organizacích (např. v rámci systému OSN a Skupiny Světové banky). Jejich výše je stanovena na základě příspěvkové škály OSN, která odráží ekonomické ukazatele jednotlivých členských států. Dle metodiky OECD je řada povinných příspěvků (např. Světové zdravotnické organizaci, Organizaci OSN pro průmyslový rozvoj, Organizaci OSN pro zemědělství a výživu aj.) v procentuální části započitatelná do ODA.

b) Dobrovolné příspěvky do rozpočtu rozvojových agencií OSN a dalších mezinárodních organizací

Dobrovolné příspěvky umožňují financovat aktivity mezinárodního společenství v těch oblastech, které nejsou financovány nebo jsou financovány jen zcela omezeně z povinných příspěvků členských států jednotlivým mezinárodním organizacím. Tento princip je rozšířen právě v systému Organizace spojených národů, kde vedle organizací se specializovaným zaměřením existují i desítky programů a fondů OSN financovaných pouze na základě dobrovolnosti členských států. Dobrovolné příspěvky ČR mezinárodním organizacím a programům OSN jsou výrazem humanitární dimenze české zahraniční politiky a prostředkem naplňování koncepce rozvojové politiky ČR. Tyto příspěvky jsou ve většině případů plně započitatelné do ODA.

c) Příspěvky na projekty a zapojení českých expertů do aktivit a struktur mezinárodních rozvojových organizací

Podstatná část příspěvků České republiky je každoročně směřována na realizaci multilaterálních rozvojových projektů (např. projekty čistší produkce Organizace OSN pro průmyslový rozvoj, projekty na posílení bezpečnosti jaderných elektráren v zemích bývalého SSSR realizované Mezinárodní agenturou pro atomovou energii, projekty Mezinárodní organizace práce zaměřené na posílení sociálního dialogu v Srbsku, aj.). Na realizaci řady mnohostranných rozvojových projektů se účastní i experti z České republiky.

Vzhledem k výši pravidelných příspěvků je v zájmu České republiky zapojit do mezinárodních organizací a programů systému OSN, včetně řídících struktur, co nejvíce českých občanů. Česká republika není v současné době v řadě agenciích OSN zastoupena vůbec nebo v nedostatečném počtu. V současné době působí tři experti z České republiky v regionálních kancelářích Programu OSN pro rozvoj (UNDP).

Vhodnou formou zapojení národní expertízy do struktur OSN je účast na programu Junior Professional Programme (JPO), který je hojně využíván vyspělými donorskými zeměmi, mezi které se Česká republika usiluje zařadit. Odborný pracovník je vyslán na náklady vysílající země na dobu jednoho roku až tří let do dané organizace a stává se tedy během tohoto období dočasně jejím zaměstnancem. Takové vyslání umožňuje nejen využití české expertízy, ale dává rovněž příležitost českým odborníkům získat nové zkušenosti s poskytováním rozvojové spolupráce či humanitární pomoci. Po skončení programu se JPO mohou vrátit zpět do své země a využít nabytých zkušeností, často však zůstávají ve strukturách OSN. Jedním z největších přínosů vyslání je tedy české zastoupení v mezinárodních organizacích, které umožní hájit naše zájmy. Někteří vyspělí donoři vysílají až 60 JPO ročně. Česká republika se do programu zapojila v roce 2007.

3. Příspěvky do rozpočtu mezinárodních finančních organizací

V roce 2009 bude Česká republika dále přispívat do těchto mezinárodních finančních organizací, jež jsou v kompetenci MF:

IDA (International Development Association) - Mezinárodní asociace pro rozvoj je mezinárodní finanční organizací patřící do skupiny Světové banky. Byla založena v roce 1960 a jejím hlavním posláním je poskytovat pomoc nejchudším rozvojovým zemím v oblastech jako je vzdělávání, zdravotní péče, přístup k pitné vodě, sociální síť, boj proti šíření HIV/AIDS, apod. Čerpat prostředky z jejích zdrojů může v současné době 81 zemí, jejichž HNP/obyv. nepřesahuje 1025 USD. ČR je donorskou zemí od roku 1990. Dne 22. 6. 2005 vláda schválila usnesením č. 800 účast ČR na 14. doplnění zdrojů, na kterém se podílí částkou 271,46 mil. Kč. Tato částka bude splatná ve třech splátkách v letech 2006-2008. V roce 2008 bude uhrazena v pořadí třetí splátka ve výši 82,796 mil. Kč. Současně bude v roce 2008 vládě předložen materiál k dalšímu doplnění zdrojů pro období 1.7.2008-30.6.2011 (tzv. IDA - 15). V souladu s politikou IDA a vzhledem k postavení ČR v mezinárodním společenství se předpokládá, že v uvedených letech dojde k navýšení prostředků ČR do rozpočtu IDA o zhruba 40 mil. Kč/rok.

GEF - (Global Environment Facility) - Globální fond životního prostředí byl založen v rámci IBRD k financování projektů na ochranu životního prostředí. Financování programu je zajištěno svěřeneckým fondem GEF. ČR se ke GEF připojila v roce 1991 v roli pozorovatele. Od roku 1994 je aktivním přispěvatelem a vždy se zúčastňovala všech kol doplňování zdrojů. V roce 2009 se předpokládá příspěvek ve výši 115,5 mil. Kč.

4. Oddlužení -ý multilaterální

MDRI (Multilateral Debt Relief Initiative) - cílem I niciativy na multilaterální oddlužení rozvojových zemí je 100 % oddlužení vybraných rozvojových zemí prostřednictvím odpuštění jejich dluhů vůči IDA, IMF a AfDF. Dne 7. 6. 2006 vláda schválila usnesením č. 696 zapojení ČR do této Iniciativy a příspěvek ve výši 93,83 mil Kč. V roce 2009 bude uhrazena splátka ve výši 6 mil. Kč.