Česko se ujímá předsednictví ve Visegrádské skupině
29.06.2023 / 14:33 | Aktualizováno: 17.07.2023 / 15:16
Česko přebírá své sedmé předsednictví ve Visegrádské skupině (V4) od Slovenska v dramatickém geopolitickém kontextu pokračující nevyprovokované, neodůvodněné a brutální válečné agrese Ruska proti Ukrajině.
K symbolickému předání předsednictví došlo na summitu předsedů vlád zemí Visegrádské skupiny 26. června 2023 v Bratislavě, české předsednictví oficiálně startuje právě dnes 1. července 2023 a potrvá jeden rok.
„Česko nadále vnímá visegrádský formát jako tradiční středoevropskou platformu pro pěstování dobrých sousedských vztahů prostřednictvím dialogu a praktické, na člověka zaměřené spolupráce, s konkrétními přínosy pro občany zemí V4. To se odráží i v programu našeho předsednictví pod mottem V4 pro občany," uvedl ministr zahraničních věcí Jan Lipavský.
V rámci pilíře 1 „Bezpečná a vyspělá společnost“ bude české předsednictví podporovat vztahy mezi občany a občanskou společností v oblastech kultury, vzdělávání, vědy a výzkumu či sportu. Významnou roli bude hrát Mezinárodní visegrádský fond. Součástí prvního pilíře bude i tradiční spolupráce V4 v oblastech vnitřní a vnější bezpečnosti, civilní ochrany, veřejné správy a zdravotnictví.
V rámci pilíře 2„Inovativní a propojená ekonomika“ se české předsednictví zaměří na sektorové projekty a iniciativy, které souvisejí zejména s posilováním konektivity v dopravě a energetice, s podporou odolnosti prostřednictvím posilování energetické a surovinové bezpečnosti a diverzifikace a s přechodem na inovativní, digitální a zelenou ekonomiku a podporu čistých technologií.
Pilíř 3 se bude soustředit na agresi Ruska proti Ukrajině a její důsledky pro tuto zemi a širší region. Zaměří se na politickou i praktickou "Podporu Ukrajiny" a jejích občanů na řadě úrovní a v řadě sektorů. Důležitou roli budou hrát specifické programy Mezinárodního visegrádského fondu pro Ukrajinu a pro ostatní země Východního partnerství a jejich společnosti. České předsednictví bude věnovat zvláštní pozornost diskusi o budoucnosti Východního partnerství a bude hledat cesty, jak tato politika může pomoci Ukrajině, Moldavsku a Gruzii naplnit jejich ambice na integraci do EU v kontextu politiky rozšíření EU, a jak může lépe podporovat a zapojovat běloruskou občanskou společnost. Nadále bude prioritou také podpora přístupového procesu zemí západní Balkánu politickými i technickými nástroji.
Během předsednictví se uskuteční řada expertních ministerských setkání, seminářů a konferencí na výše uvedené témata. Očekává se také konání tradičního summitu prezidentů, summitu či několika summitů předsedů vlád zemí V4 a schůzek na úrovni jednotlivých resortních ministrů.