I. Strategický dialog

Česko-německý strategický dialog vzešel z  iniciativy předsedy vlády ČR Bohuslava Sobotky s cílem propojení nejen resortních ministerstev, Úřadu vlády ČR a dalších relevantních aktérů s jejich německými protějšky na spolkové i zemské úrovni nad rámec běžné bilaterální agendy, ale také a především společné definování dlouhodobějších, strategických cílů na pozadí současného dění v Evropě i ve světě. V polovině minulého roku bylo Ministerstvo zahraničních věcí pověřeno přípravou koncepčního materiálu ke strategickému ukotvení sousedským vztahů se Spolkovou republikou Německo coby nejvýznamnějším partnerem a sousedem České republiky. Toto strategické ukotvení vzájemných vztahů nezahrnuje pouze resort zahraničí, nýbrž téměř veškerá resortní ministerstva a také Úřad vlády ČR.

Dne 3. července letošního roku bylo v Berlíně podepsáno ministry zahraničí obou zemí Společné prohlášení k česko-německému strategickému dialogu coby nové platformě česko-německých vztahů. Vedle v rámci strategického dialogu definovaných prioritních témat jako věda, výzkum, inovace, rozvoj společné infrastruktury, boje proti příhraniční kriminalitě či spolupráce ve školství a kultuře či zdravotnictví, je také jednou ze stěžejních oblastí zahraniční a unijní politika.

Dialog je primárně nastaven jako mezivládní spolupráce, ale ve své podstatě je otevřen všem aktérům relevantním pro česko-německé vztahy ve 21. století s cílem posilování vzájemné důvěry a budování česko-německého sousedství coby jednoho z pilířů evropské stability.

II. odpovědi na Vaše dotazy č. 1 až 5

ad 1/ Zmíněné shromáždění v minulosti v prostorách Ministerstva zahraničních věcí ČR svou schůzi zorganizovalo.

ad 2/ V případě volných kapacit a souladu akce se zahraničněpolitickými zájmy České republiky standardně Ministerstvo zahraničních věcí ČR umožňuje ve svých prostorách pořádání konferencí a schůzí. Organizátor akce za výpůjčku sálu na akci pořádanou dne 10. 10. 2014 zaplatil částku 117 000 Kč. V daném případě se jednalo o standardní částku, kterou Ministerstvo zahraničních věcí ČR za pronájem prostor účtuje i jiným sdružením.

ad 3/ Ministerstvo zahraničních věcí ČR poskytlo své prostory i jiným spolkům zabývajícím se česko-německými vztahy. Jako příklad uvádíme konferenci Českých škol bez hranic, které se zúčastnili zástupci například z Berlína, Frankfurtu, Mnichova či Drážďan.

ad 4 / Dne 8. prosince 2014 schválila vláda ČR usnesení č. 1014/2014 k Zásadám politiky vlády k přesídlování osob s prokázaným českým původem (krajanů) žijících v zahraničí. Toto usnesení nahradilo předchozí zásady, které byly obsahem usnesení vlády č. 72/1996, a svým obsahem již nevyhovovaly stávající situaci.

Přijetí zásad a zároveň definování okruhů asistence, kterou může vláda – prostřednictvím Ministerstva vnitra – krajanům poskytovat, umožnilo zahájení rozsáhlé přesídlovací akce, do které se přihlásili zejména krajané z Ukrajiny, a to jak z východních oblastí ohrožených probíhajícím válečným konfliktem, tak i z oblastí, kam válečné operace nedosahují, ale jsou postiženy ekonomickými a politickými problémy, které výrazně snížily kvalitu života místního obyvatelstva včetně českých krajanů, kteří žijí na území dnešní Ukrajiny již po řadu generací.

Zájem krajanů z Ukrajiny o trvalý pobyt a asistenci v roce 2015 přesáhl počet 1000 osob a vyžádal si mimořádná opatření ze strany Ministerstva zahraničních věcí a Ministerstva vnitra s cílem usnadnit a urychlit nabírání žádostí, neboť vzhledem ke zcela vytíženým kapacitám našich úřadů byly přidělovány termíny až na rok 2016. V současné době je situace na zastupitelském úřadě v Kyjevě uspokojivě  vyřešena, všechny žádosti byly zpracovány nebo je pro jejich podání určen termín na základě konzultace se zájemci. Na generálním konzulátě ve Lvově jsou žádosti zpracovávány průběžně bez problémů s termíny pro podání žádosti.

Do konce října bylo přijato celkem 650 žádostí a dalších 200 žádostí je evidováno v pořadníku na zastupitelském úřadě ČR v Kyjevě. Krajanům, kterým byla na základě posouzení ekonomické a sociální potřebnosti poskytnuta Ministerstvem vnitra asistence, byla poskytnuta individuální sociální a hmotná péče, která směřuje k jejich co nejrychlejšímu osamostatnění a integraci v České republice. Ostatní žádosti o trvalý pobyt bez poskytnuté asistence jsou vyřizovány standardní cestou podle platného zákona č. 326/199 Sb. o pobytu cizinců na území ČR v zákonné lhůtě 180 dnů. 

Individuální práci s klienty provádí Arcidiecézní charita Praha (ADCH) jako smluvní partner Ministerstva vnitra. Přechodné ubytování krajanů zajišťuje Ministerstvo vnitra v ubytovacím zařízení „Hotel Vltava“ v Červené nad Vltavou. Tam mají krajané zajištěno ubytování s plnou penzí na dobu max. 6 měsíců, dále je poskytována jednorázová finanční výpomoc ve výši 50.000,- Kč  na osobu a zároveň zde probíhá sociální práce a vzdělávání, zejména výuka českého jazyka. Školou povinné děti navštěvují spádovou základní školu v Milevsku, lékařská péče je zajištěna praktickými a odbornými lékaři a spádovou nemocnicí v Písku. Stejně tak jsou zajištěny všechny nezbytné úřední registrace, zejména VZP a úřad práce. Pobytovou agendu s krajany vykonává místně příslušné územní pracoviště odboru azylové a migrační politiky MV v Písku. 

Do konce října tímto asistenčním programem prošlo celkem 166 osob, z nichž většina již opustila Hotel Vltava a za pomoci ADCH, příbuzných a přátel se osamostatnila. Značná část klientů nalezla nové bydliště a pracovní uplatnění v Tachově a Praze, dále v Jihomoravském kraji a ve středních Čechách. Ke dni zpracování této informace je přiznána asistence dalším 120 krajanům a jejich dětem, jimž je na základě tohoto rozhodnutí trvalý pobyt povolován a kteří budou do ČR přijíždět i v první polovině roku 2016.

Kromě ADCH sleduje průběh integrace přesídlených krajanů i tým odborníků z Etnologického ústavu Akademie věd ČR. Integrace je dlouhodobý proces, tudíž je předčasné hodnotit její průběh, nicméně z dosavadních zkušeností lze konstatovat, že krajanská komunita má velký integrační potenciál, a to nejenom díky českému původu jejích členů, částečné znalosti jazyka a českého prostředí, ale i díky silné podpoře ze strany rodin a přítel, kteří v ČR žijí již delší dobu a krajany aktivně podporují.

V souladu s přijatým usnesením vlády č. 1010/2014 o Zásadách politiky vlády České republiky ve vztahu k přesídlování cizinců s prokázaným českým původem (krajanů) žijících v zahraničí se připravuje zpráva o průběhu asistence přesídleným krajanům v r. 2015 s návrhem na pokračování programu v roce 2016. Program přesídlování krajanů je otevřen pro všechny zájemce z celého světa, nicméně v současnosti je registrován výhradní zájem ze strany ukrajinských krajanů. Zároveň nelze vyloučit, že v budoucnu přibudou i krajané z komunit v jiných státech.

ad 5/ Čeští diplomaté běžně navštěvují a monitorují akce v zahraničí, které se týkají České republiky, tedy včetně sjezdů Sudetoněmeckého krajanského sdružení, i včetně Vámi zmíněné akce. O průběhu akcí jsou informovány i všechny relevantní osoby v rámci ministerstva.

Odlišné pohledy na historické události nejsou od doby přijetí Česko-německé deklarace předmětem politických jednání. Informace získané z předmětných akcí nejsou takového charakteru, abychom na tomto postoji cokoliv měnili.

Doplnění odpovědi k 2. žádosti:

ad 1/ Zaměření strategického dialogu je naprosto jiné. Spolupráce se SRN má být prostředkem k posílení mezinárodněpolitického postavení ČR a k rozvoji oblastí uvedených ve veřejně dostupném Společném prohlášení z 3. července 2015.

ad 2/  Vláda České republiky vzala svým usnesením č. 698 ze dne 26. srpna 2015 na vědomí text Společného prohlášení a Pracovního programu česko-německého strategického dialogu. Učinila tak na návrh ministra zahraničních věcí České republiky.

ad 3a/ Žádné vnitřní doporučení, nebo normativní akt, který by určoval, kdy mají, či nemají diplomaté vystupovat neexistuje. Každé vystoupení, či reakce je individuálně zvažováno vzhledem ke  konkrétní situaci, jejímu přínosu, či naopak neúčelnosti. Vámi konkrétně uvedeného Dne vlasti v Klosterneuburgu se český diplomat účastnil pouze jako pozorovatel, ne oficiální účastník, a to příznačně na nižší diplomatické úrovni. Zásadně přitom rozlišujeme, zda neoprávněnou kritiku ČR přednese oficiální představitel Rakouské republiky, či zda tak činí soukromá osoba nebo spolek. Podle toho volíme způsob reakce. Do oficiálních jednání s rakouskou stranou se Vámi uvedená hodnocení žádným způsobem nepromítají.

ad  3b/ Jak výše uvedeno, adekvátní reakce je na zvážení příslušného diplomatického pracovníka, příp. jeho nadřízeného, a to vzhledem k aktuální situaci.

ad 3c/ Ministerstvo zahraničních věcí České republiky žádné informace o aktivitách a prohlášeních tzv. sudetoněmeckého landsmanšaftu nezatajuje. Informace, o kterých se ve Vašem dopise zmiňujete, jsou veřejně dostupné.

ad 3d/ Vztahy mezi ČR a SRN (ne tedy již NSR, jak uvádíte ve svém dopise) se řídí principy mezinárodního práva. Stejně tak Česko-německá deklarace o vzájemných vztazích a jejich budoucím rozvoji z roku 1997 je v souladu s principy mezinárodního práva. Deklarace je dodržována oběma jejími stranami a podstatným způsobem přispěla a stále přispívá ke kultivaci česko-německých vztahů.