Geologická data hrají v moderní společnosti důležitou roli, přesto si jejich význam často neuvědomujeme. Informace o tom, co se nachází pod povrchem, jsou zásadní nejen pro stavebnictví a územní plánování, ale také pro ochranu životního prostředí, hospodaření s vodními zdroji či hledání vhodných lokalit pro obnovitelné zdroje energie. Právě v této oblasti se Bosna a Hercegovina potýká s dlouhodobými problémy, které vyplývají jak z technického zaostávání, tak z komplikovaného politického uspořádání země.

Impulzem ke změně se stal projektový návrh, který v roce 2020 předložily České rozvojové agentuře geologické instituce dvou hlavních entit Bosny a Hercegoviny – Geologický ústav Federace Bosny a Hercegoviny a Geologický ústav Republiky srbské. Obě organizace se shodly na tom, že stávající systém správy a zpřístupňování geologických dat neodpovídá současným potřebám státu ani odborné veřejnosti. Chybí moderní technická infrastruktura, jednotné postupy i dostatečně vyškolení odborníci, kteří by dokázali s daty efektivně pracovat a sdílet je napříč institucemi.

Do přípravy projektu se zapojila Česká geologická služba, která nabídla své dlouholeté zkušenosti s budováním geologických informačních systémů a správou rozsáhlých databází. „Na základě úzké spolupráce s bosenskými partnery vznikl návrh, jehož cílem je vytvořit udržitelný a dlouhodobě funkční systém správy geologických dat. Ten zahrnuje nejen technické řešení, ale také metodiku práce s archivy, daty a metadaty, školení zaměstnanců a podporu při zavádění nových postupů do praxe,“ říká odpovědná řešitelka projektu Dana Čápová z České geologické služby.

Význam projektu je o to větší, že se odehrává v prostředí složité státní struktury. Bosna a Hercegovina funguje na základě Daytonské mírové dohody z roku 1995, která sice ukončila válečný konflikt, ale zároveň vytvořila velmi roztříštěný systém správy. Pravomoci jsou rozděleny mezi stát, dvě entity a samosprávný distrikt Brčko, přičemž Federace Bosny a Hercegoviny je navíc rozdělena na deset kantonů. Tento model často komplikuje jednotné zavádění reforem a efektivní sdílení informací. Právě geologická data jsou příkladem oblasti, kde rozdílné systémy a přístupy brání jejich plnému využití.

Projekt se proto nesoustředí pouze na technologie, ale i na posilování spolupráce mezi institucemi. Jeho ambicí je zlepšit dostupnost geologických informací pro státní správu, odborníky i veřejnost a přispět k tomu, aby rozhodování o rozvoji území či využívání přírodních zdrojů bylo založeno na kvalitních a ověřených datech. Tím projekt naplňuje cíle Agendy OSN 2030 pro udržitelný rozvoj, zejména v oblasti dostupné a čisté energie, ochrany klimatu a budování silných a transparentních institucí.

„Důležitou součástí projektu je také vzdělávání. Místní odborníci a zaměstnanci státní správy projdou školeními zaměřenými na práci s novými informačními systémy a technologiemi. Výsledky projektu budou postupně představovány nejen odborným institucím, ale i širší veřejnosti, například formou přednášek, webinářů či dnů otevřených dveří. Univerzitám projekt otevře nové možnosti pro výzkum, ať už v oblasti geologie, nebo například při hledání potenciálu obnovitelných zdrojů energie,“ dodává Dana Čápová.

Z dlouhodobého hlediska může mít projekt pozitivní dopad na celou společnost. Lepší dostupnost a sdílení geologických dat přispějí k udržitelnému hospodaření s přírodními zdroji, kvalitnějšímu plánování rozvoje a větší transparentnosti veřejné správy. Zkušenosti z České republiky ukazují, že právě kvalitní data a odborné zázemí jsou jedním z klíčů k tomu, aby se i složité výzvy daly řešit na základě znalostí, nikoli odhadů. V Bosně a Hercegovině tak projekt představuje důležitý krok na cestě k modernímu a odpovědnému přístupu k vlastnímu přírodnímu bohatství.