Soudní překladatelé a tlumočnící
27.03.2025 / 09:55 | Aktualizováno: 30.04.2025 / 09:58
„1. Jak často české zastupitelské úřady využívají tzv. ad hoc tlumočníky, kteří nejsou soudními tlumočníky a překladateli (STP) jmenovanými v České republice?
○ Jaké jsou nejčastější důvody pro jejich využití?
○ V jakých zemích a u kterých ZÚ je tato praxe nejběžnější?
○ Existují statistiky nebo interní dokumentace týkající se četnosti využívání ad hoc tlumočníků oproti STP?
2. Jsou ZÚ informovány o povinnosti upřednostňovat soudní tlumočníky a překladatele v případech, kdy jsou dostupní, a využívat ad hoc tlumočníky pouze výjimečně, pokud není možné zajistit STP?
○ Jakým způsobem jsou ZÚ instruovány o tomto právním požadavku?
○ Existují k tomuto tématu směrnice či metodické pokyny Ministerstva zahraničních věcí?
3. Přijímají české zastupitelské úřady úřední (soudní) překlady pouze od soudních překladatelů jmenovaných v České republice, nebo uznávají i překlady od zahraničních soudních překladatelů?
○ Pokud přijímají pouze překlady od českých soudních překladatelů, jaké jsou k tomu důvody?
○ Pokud jsou přijímány i překlady od zahraničních překladatelů, podle jakých pravidel se tak děje?
○ Existuje metodika nebo interní pokyn, který tuto otázku upravuje?
○ Jak je zajišťována ověřitelnost a autenticita zahraničních překladů (např. požadavek na apostilu, superlegalizaci nebo jinou formu ověření)?
4. Je možné, aby soudní tlumočník a překladatel jmenovaný v České republice požádal o uvedení na seznam doporučených tlumočníků na webových stránkách konkrétního ZÚ?
○ Pokud ano, jaký je přesný postup pro zařazení na takový seznam?
○ Pokud ne, jaké důvody brání této možnosti?
5. Existuje seznam či jiná evidence soudních tlumočníků a překladatelů, kteří již s jednotlivými ZÚ spolupracují?
○ Pokud ano, zdvořile žádám o poskytnutí této evidence nebo informaci o tom, jakým způsobem lze do ní nahlédnout.
6. Jakým způsobem Ministerstvo zahraničních věcí kontroluje, zda jednotlivé ZÚ dodržují povinnost upřednostňovat STP podle § 26 zákona č. 354/2019 Sb.?
○ Existují mechanismy kontroly nebo vyhodnocování této praxe?
○ Byly v posledních třech letech zaznamenány případy porušení této povinnosti?“
Ad dotaz 1: K první podotázce Vašeho prvního dotazu MZV uvádí, že se jedná o výjimečný institut pro případy, že nelze zajistit soudního tlumočníka dle § 26 zákona č. 354/2019. Nejčastějším důvodem využití ad hoc tlumočníka je absence soudního tlumočníka v konkrétní zemi.
V rozsahu druhé a třetí podotázky Vašeho prvního dotazu MZV Vaši žádost odmítlo, viz podrobnosti v č.j. xxx, které Vám také zasíláme.
Odpověď na dotaz 2: Pracovníci zastupitelských úřadů jsou školeni s ohledem na rozsah a agendu své pracovní náplně. Pracovníci jsou dále povinni seznámit se s platnou legislativou a tuto dodržovat.
Pracovníci zastupitelských úřadů jsou instruováni, aby žadatele o pobytové oprávnění (dlouhodobé vízum či pobyt) informovali, že pokud žadatel neovládá jazyk, jímž se vede jednání, je povinen si na vlastní náklady obstarat tlumočníka nebo osobu, která splňuje podmínky pro ustanovení tlumočníkem.
Pokud by byly splněny podmínky dle § 26 zákona č 354/2019 Sb., je možné ustanovit tlumočníka ad hoc. Například v zemi, kde není žádný tlumočník zapsaný na seznamu v České republice. Jedná se však o výjimečný institut.
Pracovníci zastupitelských úřadů musí jednat v mezích a na základě zákona a to zejména v souladu se zákonem č. 354/2019 Sb., o soudních tlumočnících a soudních překladatelích a č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky.
Odpověď na dotaz 3: V agendě dlouhodobých víz a pobytů mohou v souladu s danými ustanoveními zákona o pobytu cizinců zastupitelské úřady akceptovat pouze předklady vyhotovené soudními překladateli ustanovenými v České republice.
V rámci ověřovací agendy může zastupitelský úřad přijmout i překlad vyhotovený jinou osobou než uznávaným soudním překladatelem.
Tato problematika není předmětem metodických pokynů, zastupitelské úřady postupují v souladu s právními předpisy.
Odpověď na dotaz 4: Pokud na svých stránkách překladatele/tlumočníky uvádí, pak se zpravidla jedná o překladatele /tlumočníky, kteří splňují kvalifikační předpoklady a působí v dané zemi.
Výběr překladatele/tlumočníka je výhradně na účastníkovi řízení. V případě, že by měl soudní tlumočník/překladatel zájem být přidán na seznam, je třeba kontaktovat daný zastupitelský úřad.
V případě soudního tlumočníka/překladatele pro správní řízení bude nezbytné, aby byl zapsán na seznamu soudních tlumočníků vedeným v České republice a měl oprávnění pro daný jazyk používaný v konzulární příslušnosti daného zastupitelského úřadu.
Odpověď na dotaz 5: Evidence či seznam překladatelů/tlumočníků spolupracujících se zastupitelskými úřady není veden. Soudního tlumočníka či překladatele si navíc zpravidla obstarává účastník řízení.
Odpověď na dotaz 6: Zastupitelské úřady a jejich postup ve vízové praxi je pravidelně kontrolován a vyhodnocován. Využití soudního tlumočníka/ překladatele musí být zaznamenáno ve správním spise.
V posledních třech letech nebylo vedeno přestupkové ani jiné řízení pro porušení povinnosti při ustanovování tlumočníků/překladatelů.