Francie má vyspělý obranný průmysl schopný pokrýt téměř všechny potřeby své armády, avšak samotné domácí zakázky nestačí k jeho ekonomické udržitelnosti.  Francie se stala nedávno 2. největším exportérem zbraní na světě, přičemž její tržní podíl činí 9,6 %. Předstihla tak Rusko, ale je daleko za Spojenými státy, které dominují trhu s podílem 40 %. Hlavním faktorem růstu francouzského exportu jsou dodávky zbraní Ukrajině a prodej stíhaček Rafale od společnosti Dassault, ponorek od Naval Group, raket MBDA a děl Caesar od KNDS.

Společnosti jako Dassault Aviation, Thales, Airbus, Safran, MBDA či KNDS představují páteř francouzského obranného průmyslu, který dále doplňuje přibližně 4 500 menších a středních podniků. Od roku 2022 dochází k navyšování výrobních kapacit firem obranného průmyslu Francie, které byly v roce 2024 naplněny z 90 %, tedy téměř na hranici svých možností. Například společnost KNDS výrazně navýšila výrobu samohybných houfnic Caesar, jejichž produkce vzrostla ze dvou kusů měsíčně v roce 2022 na šest kusů v roce 2024. V roce 2025 se očekává dosažení kapacity až deseti kusů měsíčně, tedy přibližně 100 kusů ročně. Dassault plánuje navýšit výrobu letounů Rafale z 14 na 24 kusů ročně. Zásadní je také zvyšování produkce dělostřelecké munice, jejíž výroba má letos dosáhnout 100 000 kusů.

Tento růst je však doprovázen řadou výzev. Jednou z hlavních zůstává udržitelné financování malých a středních podniků, které tvoří páteř dodavatelských řetězců. Právě tyto firmy čelí omezenému přístupu ke kapitálu, a to i přes rostoucí poptávku po jejich produktech. Očekává se, že do roku 2030 vzroste hodnota zakázek pro francouzský obranný průmysl na 17,5 miliard eur. Aby francouzské podniky byly schopny navýšit své výrobní kapacity ke zvládnutí této poptávky, budou potřebovat v následujících pěti letech mezi 5 až 7 miliardami eur investic k posílení produkční kapacity, zejména malých a středních podniků, které jsou strategicky důležité, ale často podkapitalizované a méně ziskové než ostatní průmyslové firmy.  Francouzský stát proto spustil několik investičních programů, včetně vytvoření nového obranného investičního fondu v rámci veřejné banky Bpifrance. Tento fond má hodnotu 450 milionů eur a je otevřen i běžným občanům formou dlouhodobých vkladů. Zároveň se počítá s dalšími investicemi ze soukromého sektoru, včetně bank a investičních společností.

Vedle financí se Francie zaměřuje také na zajištění technologické a surovinové nezávislosti. Obnovení výroby střelného prachu ve státem vlastněné firmě Eurenco nebo otevření pilotní linky na výrobu polovodičů v institutu CEA Grenoble jsou příkladem konkrétních kroků směřujících k relokalizaci klíčové výroby zpět na francouzské území. Tyto projekty mají zvýšit odolnost francouzského obranného průmyslu a zkrátit dodavatelské řetězce, které jsou v krizových dobách obzvláště zranitelné.

Další důležitou oblastí je lidský kapitál. Francouzský obranný průmysl aktuálně zaměstnává přibližně 225 000 osob, přičemž mezi lety 2022 a 2024 vzniklo zhruba 25 000 nových pracovních míst. S rostoucím počtem zakázek se zvyšuje i potřeba kvalifikovaných pracovníků, zejména techniků, inženýrů a specialistů na moderní technologie. Společnosti jako Thales, KNDS nebo Eurenco proto zahájily cílené náborové kampaně a vznikají nové vzdělávací programy a akademie. Zároveň vznikla tzv. obranná průmyslová záloha – skupina kvalifikovaných rezervistů, kteří mohou v případě potřeby krátkodobě posílit výrobní provozy.

Celkový obrat francouzského obranného sektoru by měl dle odhadů v roce 2025 překročit hranici 20 miliard eur, a výhledově se může přiblížit až k rekordní hodnotě 27 miliard eur dosažené v roce 2022. Jen vývoz zbraní a technologií dosáhl v loňském roce více než 18 miliard eur. Mezi hlavní zákazníky francouzských zbrojních systémů patří zejména Indie, která tvoří téměř třetinu francouzského vývozu v této oblasti, dále Katar a Řecko.

Tento rozvoj vytváří prostor pro mezinárodní spolupráci a zapojení partnerských zemí, včetně Česka. Francouzský obranný průmysl se orientuje na propojení s evropskými dodavateli a hledá spolehlivé partnery pro rozšíření svých kapacit. Českým firmám se tak otevírá možnost zapojit se do subdodavatelských řetězců, zejména v oblasti strojírenství, elektroniky, vývoje softwaru nebo optických technologií. Zároveň mohou participovat na společných vývojových nebo výrobních projektech v rámci evropských obranných iniciativ.

Jedním z příkladů úspěšné spolupráce je partnerství mezi francouzskou společností KNDS a českou firmou Tatra Defense Vehicles při výrobě děl Caesar. Tento model spolupráce může sloužit jako inspirace i pro další společné projekty v oblasti obranných technologií.

Pro české firmy z oblasti obranného, leteckého a kosmického průmyslu představují významnou příležitost k navázání obchodních kontaktů a prezentaci svých schopností dva prestižní veletrhy pořádané ve Francii:

Paris Air Show (16. – 22. červen 2025) – jeden z největších a nejvýznamnějších světových veletrhů v oblasti letectví a kosmonautiky, který se koná každé dva roky na letišti Le Bourget u Paříže. Událost přitahuje stovky vystavovatelů a desítky tisíc odborníků z celého světa a nabízí prostor pro představení civilních i vojenských technologií.

Eurosatory (15. – 19. červen 2026) – mezinárodní veletrh obranné a bezpečnostní techniky, který se koná každé dva roky v Paříži. Je zaměřen na pozemní a kombinované pozemně-vzdušné systémy a patří k nejvýznamnějším událostem tohoto druhu na světě.

Účast na těchto veletrzích může být pro české firmy nejen příležitostí ke vstupu na francouzský či širší evropský trh a globální, ale také k navázání strategických partnerství s klíčovými hráči v oboru.