Francouzská vláda zveřejnila v pátek 13. února 2026 dekret, který stanoví energetickou koncepci země do roku 2035. Dokument byl publikován s 2,5letým zpožděním v důsledku složité a politicky citlivé přípravy, během níž se střetávaly rozdílné odborné i politické přístupy. Text byl opakovaně přepracováván a čelil kritice z různých stran.

Nejvýraznější spory probíhaly mezi zastánci jaderné energetiky a podporovateli obnovitelných zdrojů, zejména ohledně stanovení cílů, tempa investic a nastavení veřejné podpory. Výhrady zaznívaly i ze strany renomovaných institucí v oblasti energetiky a klimatu, které upozorňovaly, že rozsah plánovaných investic do nových zdrojů nemusí odpovídat skutečným potřebám ekonomiky. Ty se v posledních letech proměnily v důsledku stagnace či lehkého poklesu spotřeby elektřiny v posledních letech, která je výsledkem energetické úsporné politiky, větší efektivity a celkové ekonomické nejistoty. V kontextu vysokého zadlužení Francie navíc podle kritiků vyvstává otázka, zda jsou takto ambiciózní investice fiskálně opodstatněné a dlouhodobě udržitelné.

Nová energetická strategie Francie potvrzuje posílení role jaderné energetiky a současně přináší revizi ambicí v oblasti obnovitelných zdrojů směrem dolů oproti předchozím návrhům. Zatímco celkovým cílem zůstává výrazné omezení podílu fosilních paliv, rozvoj „zelených“ zdrojů má být oproti dřívějším plánům umírněnější.

V roce 2023 pocházelo přibližně 60 % konečné spotřeby energie z fosilních paliv, což představuje přibližně 900 TWh). Do roku 2030 má jejich podíl klesnout na 40 % a do roku 2035 na 29 %, zhruba 330 TWh. Tato trajektorie odpovídá nové národní nízkouhlíkové strategii a dlouhodobému cíli dosažení uhlíkové neutrality do poloviny století. Poprvé je do plánování zahrnuta revizní doložka, která má být uplatněna v roce 2027 a umožní upravit investice i tempo zavádění opatření podle skutečného vývoje energetické poptávky.

Koncepce jednoznačně potvrzuje jadernou energetiku jako klíčový pilíř francouzského energetického mixu a formálně se tak odchyluje od předchozích verzí, které počítaly s odstavením 14 jaderných reaktorů. Výroba elektřiny z jádra v období 2030–2035 má podle nového dokumentu dosahovat 380–420 TWh ročně, což představuje navýšení oproti předchozímu cíli 360 TWh. Tohoto objemu má být dosaženo především intenzivnějším využíváním stávajícího parku 57 reaktorů a prodlužováním jejich provozní životnosti na 50 až 60 let. Do roku 2035 tak bude těžiště strategie spočívat zejména ve zvyšování výkonu, dostupnosti a dlouhodobé provozuschopnosti existujících jaderných bloků.

Koncepce současně potvrzuje realizaci programu výstavby 6 nových bloků typu EPR2, který v roce 2022 oznámil prezident Emmanuel Macron, s opcí na dalších 8 bloků (o jejich výstavbě má být rozhodnuto v následujících letech). Uvedení prvních nových reaktorů do provozu se však očekává až kolem roku 2038, a proto tyto kapacity nepřispějí k plnění cílů stanovených pro rok 2035.

Strategie je rovněž doprovázena podporou technologických inovací, zejména rozvojem malých modulárních reaktorů (SMR), které mají do budoucna rozšířit technologickou i exportní základnu francouzského jaderného průmyslu.

Strategie se rovněž věnuje rozvoji obnovitelných zdrojů, upřednostňuje ty, které jsou považovány za nejvyspělejší a nejvíc konkurenceschopné. Počítá se zejména s výrazným s navýšením instalované kapacity vodních elektráren o 2,8 GW, tedy přibližně o 11 %. Z tohoto objemu má 1,1 GW připadnout na modernizaci stávajících vodních děl a 1,7 GW na rozvoj přečerpávacích elektráren. Vodní energetika totiž představuje jeden z mála zdrojů, u nichž existuje napříč politickým spektrem dlouhodobá a relativně široká shoda na jejich dalším rozvoji.

Pozemní větrné elektrárny naráží na největší odpor zejména kvůli dopadům na krajinu, a proto koncepce klade důraz především na modernizaci a zvyšování výkonu stávajících parků („repowering“), nikoli na rozsáhlou výstavbu nových parků. Instalovaný výkon větrných elektráren na zemi, který na konci roku 2025 dosahoval 24 GW, má vzrůst na 31 GW v roce 2030 a na 35–40 GW v roce 2035. Oproti předchozím verzím koncepce tak dochází ke snížení ambice, neboť dříve se pro rok 2035 uvažovalo až s úrovní kolem 45 GW. Navzdory snížení cílů chce stát zachovat objem podpory v aukcích na úrovni předchozí verze energetické koncepce, aby zajistil stabilní a předvídatelné investiční prostředí a udržel kontinuitu rozvoje tohoto sektoru.

U offshore větrné energetiky dochází v nové koncepci především k časové úpravě cílů. Do roku 2035 má být nově instalováno 15 GW. Původní cíl 18 GW přitom zůstává zachován, avšak jeho splnění se posouvá o dva roky – nově se s jeho dosažením počítá až v roce 2037 namísto roku 2035.

Samotná elektrifikace nepokryje všechny energetické potřeby, a proto koncepce počítá s výrazným rozvojem biometanu pro využití převážně v zemědělství. Současně má dojít k rozšíření výroby obnovitelného tepla, zejména z geotermálních zdrojů a solární tepelné energie. V průmyslu se počítá s klíčovou úlohou dekarbonizovaného vodíku a s výrazným rozvojem elektrolytických kapacit. Spotřeba biopaliv má narůstat především v letecké a námořní dopravě, kde je přechod na elektřinu obtížný, a to prostřednictvím mechanismů zaměřených na snižování uhlíkové náročnosti paliv.

Rozvoj volatilních zdrojů energie se neobejde bez potřeby rozsáhlé modernizace elektrizační soustavy, na kterou je vyčleněno až 100 miliard eur investic pro příštích patnáct let.

Nově zveřejněná energetická koncepce vytváří dlouhodobý a předvídatelný rámec pro transformaci francouzské energetiky. Potvrzení role jádra, které je  dlouhodobě stěžejní oblastí spolupráce mezi Českem a Francií, přináší prostor pro prohloubení partnerství a konkrétní příležitosti  nejen na úrovni průmyslu, ale také v oblasti výzkumu, vývoje a technologických inovací.