Seznamka přes internet - podvody páchané na občanech ČR v RF
27.07.2012 / 16:53 | Aktualizováno: 27.07.2012 / 16:56
(Archivní článek, platnost skončena 28.07.2013 / 02:00.)
V RF je stále rozšířenější podvodné jednání týkající se vylákání finančních prostředků na občanech, kteří se mylně domnívali, že si vytvořili přátelský či partnerský vztah elektronickou komunikací. Obětmi tohoto podvodu se velmi často stávají i občané ČR, zpravidla muži středního věku, často přicházející o stovky a tisíce EUR.
ZÚ ČR v Moskvě zaznamenává v průběhu roku řádově desítky případů, kdy se občan ČR, obvykle muž, stane obětí podvodu, kde nástrojem podvodného jednání je internet resp. elektronická pošta a s tím související vylákání finančních prostředků.
Vše začíná tím, že občan ČR obdrží e-mail od ruské slečny. E-mail obyčejně obdrží na základě svého prohlížení internetových stránek s erotickou tématikou či seznamek, kde se registruje. E-mail však může muž dostat, aniž by navštívil jakékoliv takové internetové stránky. V prvním dopise mu ruská slečna napíše, že hledá někoho k přátelství, vážné známosti či jiné podobné přání, o své samotě, zklamání v lásce a nepochopení Rusů. Popíše své kladné vlastnosti, zájmy, atraktivitu a mladý věk. Zašle mu fotografie. Požádá o informace o něm a může uvést též svůj smutný životní příběh. V případě, že muž odepíše, probíhá další několikaměsíční komunikace přes e-mail, skype, facebook apod. Dívky komunikují v elektronické poště buď rusky nebo česky za použití překladače.
Předfinální fází podvodu je domluvení se na příjezdu slečny z RF do ČR na krátkodobou návštěvu či trvale ke svému českému „příteli“. Poté následuje rozhodující moment celého případu. Žadatelka požaduje po občanovi ČR finanční prostředky. Jednou variantou je požadavek financí nutných k obstarání si víza (cca 500 – 2000 EUR). Druhá varianta je, že vízum si cizinka uhradila z posledních vlastních zdrojů a požaduje finance k jejich předložení celním úředníkům na letišti. Jedná se samozřejmě o fiktivní požadavek finančních prostředků celních orgánů či jiných složek přítomných na ruském mezinárodním letišti. Cizinka svému „příteli“ tvrdí, že tyto prostředky slouží pouze k nahlédnutí a ihned po příjezdu mu je vrátí. Požadavky na finance se v případě jednoho poskytnutí prostředků začnou opakovat. Tato varianta může být obměněna požadavkem na celní poplatek za drahocennost (např. ikonu), kterou veze právě svému „příteli“. Příběh je často dramatizován faktem, že dívka se již těsně před odletem nachází v prostorách letiště.
Vízum, které si cizinka údajně sama vyřídila, bývá primitivní padělek. Toto zasílá e-mailem občanovi ČR, aby jej přesvědčila o svém blížícím se příjezdu. Pro autentičnost svého příběhu zasílá i kopii svého zahraničního pasu, kdy se však ve skutečnosti jedná o kopii datové stránky ruského občanského průkazu. Po dobu komunikace mu též zasílá další „své“ fotografie.
Ve vztahu k pachatelům popisovaného podvodného jednání lze předpokládat, že se nejedná o dívky, jejichž fota a nacionále jsou zasílána. Nepochybně jde o organizované skupiny zabývající se tímto druhem trestné činnosti. Přestože by se mělo jednat o dívky RF, které jsou prostředkem k spáchání podvodu na občanech ČR, nelze vyloučit, že trestná činnost může být páchána i jinými státními příslušníky. Charakter trestné činnosti není páchán pouze na populaci ČR, ale podobné zkušenosti byly zaznamenány též v dalších evropských zemích a Austrálii.