Konference o odzbrojení (Conference on Disarmament / CD) byla založena rezolucí 1. zvláštního zasedání Valného shromáždění OSN k odzbrojení v r. 1978 jako nástupnický orgán ženevských výborů o odzbrojení a je jediným multilaterálním negociačním fórem na poli odzbrojení. CD každoročně reportuje Valnému shromáždění OSN. 

Konference o odzbrojení měla původně 40 členských zemí, jejich počet postupně narostl na 65. Bývalé Československo patřilo k zakládajícím členům CD, po rozdělení federace toto členství na základě vzájemné dohody převzala SR. ČR se od té doby marně uchází o členství. Od srpna 2012 do února 2015 Česko vedlo neformální skupinu pozorovatelských zemí CD (Informal Group of Observer States, IGOS). 

Na půdě CD byly sjednány nejdůležitější multilaterální odzbrojovací smlouvy, když tou zatím poslední byla v r. 1996 Smlouva o všeobecném zákazu jaderných zkoušek. Od r. 1998 je však činnost CD, která přijímá všechna rozhodnutí na základě konsensu, kvůli obstrukční politice jednoho jejího člena prakticky zablokovaná. Frustrace z paralýzy CD vedla mimo jiné ke sjednání některých smluv mimo rámec CD.

Čtyřmi klíčovými otázkami CD jsou jaderné odzbrojení, negociace Úmluvy o zákazu výroby štěpných materiálů pro jaderné zbraně (FMCT), negativní bezpečnostní záruky bezjaderným státům (NSA) a zamezení zbrojních závodů ve vesmíru (PAROS). Převažující podporu členů CD má sjednání FMCT, k čemuž byl již v roce 1995 přijat tzv. Shannonův mandát. Současná vypjatá situace v mezinárodních vztazích ovšem nepřináší žádoucí impuls k odblokování CD.  

Česká republika je smluvní stranou všech odzbrojovacích smluv sjednaných na půdě CD, přičemž českoslovenští, resp. čeští experti se na jejich sjednávání aktivně podíleli, v některých případech dokonce patřili mezi hlavní aktéry. Česko proto podporuje jakékoli kroky, které by přispěly k odblokování práce CD a rovněž k dalšímu kolu rozšíření členské sestavy CD, tentokrát již zahrnující i ČR.