Obdobně jako v předchozích letech Českou republiku reprezentovala delegace složená ze zástupců Ministerstva zahraničních věcí, Ministerstva životního prostředí, Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy, Českého antarktického výzkumného programu z Masarykovy university a České geologické služby. Vedoucím české delegace byl pan Emil Ruffer, ředitel mezinárodněprávního odboru Ministerstva zahraničních věcí.

Hostující zemí bylo v letošním roce Finsko, které si zvolilo jako hlavní téma zasedání problematiku klimatické změny, s cílem upozornit na její závažnost, jakož i naléhavost přijmout včasná a účinná opatření ze strany mezinárodního společenství. Výsledkem rozsáhlé diskuze poté bylo přijetí tzv. Helsinské deklarace ke klimatické změně a Antarktidě, v níž státy potvrdily závazky k posílení ochrany Antarktidy a Jižního oceánu a boji proti negativním dopadům změny klimatu. 

Konzultativní shromáždění projednalo také žádost Kanady a Běloruska o konzultativní status. Česká republika podporuje kanadskou žádost o konzultativní status, jelikož Kanada patří mezi země s dlouhodobou tradicí výzkumu v polárních oblastech a je rovněž důležitým partnerem pro české vědce v Antarktidě. Konzultativní shromáždění nakonec nedosáhlo potřebného konsensu pro schválení ani jedné z uvedených žádostí. Kanada i Bělorusko jsou členy Antarktického smluvního systému, ovšem bez konzultativního statusu. Česká republika tak i nadále zůstává posledním státem, kterému se podařilo tento privilegovaný status získat v roce 2014; s konzultativním statusem jsou totiž spojena práva podílet se přímo na rozhodování o společné správě Antarktidy.

Mezi dalšími diskutovanými tématy byly mimo jiné otázky týkající se námořní a letecké bezpečnosti v oblasti Antarktidy, narůstající zájem o Antarktidu jako turistickou destinaci a ochrana Antarktidy jako přírodní rezervace zasvěcené mírovému využívání a vědě.  V posledních letech stoupá také geopolitický zájem o tento kontinent. V této souvislosti konzultativní strany přijaly resoluci, v níž se opakovaně přihlásily k zákazu využívání nerostných zdrojů na Antarktidě k jiným než vědeckým účelům. K tomuto zákazu, jenž je obsažen v Protokolu o ochraně životního prostředí ke Smlouvě o Antarktidě, se aktivně hlásí také Česká republika.

45. Konzultativní shromáždění smluvních stran Smlouvy o Antarktidě

Delegáti smluvních stran Smlouvy o Antarktidě na 45. Konzultativním zasedání v Helsinkách