Návštěva byla zahájena v Jeruzalémě, kde zmocněnec Jiří Krátký navštívil historický Rakouský poutní hospic u Svaté Rodiny, vnímaný jako symbolické české poutní zázemí, a Masarykovu ulici. Setkal se zde také s českým rabínem Jicchakem Seifertem, s nímž hovořil o české komunitě v Izraeli a jejích vazbách na Českou republiku. Společně následně navštívili kulturní centrum Hansen House (1887), v jehož areálu se nachází šestnáct metrů vysoká česká rozhledna Ester od architekta Martina Rajniše. Stavba byla realizována v roce 1997 s podporou Českých center a města Jeruzaléma k připomenutí 70. výročí založení státu Izrael.

Druhý den byl věnován setkáním s krajanskou komunitou v Tel Avivu. Zmocněnec jednal se zástupci krajanů i s vedením krajanské školy, kterou zastupuje Tomáš Neubaer, a navštívil také kavárnu Kafé Masaryk v centru města. Při této příležitosti předal provozovatelům dokumenty s fotografickými materiály k osobnosti T. G. Masaryka a vzniku státu Izrael. Diskuze s návštěvníky kavárny ukázala velmi dobrou znalost české i československé historie i rodiny Masarykovy mezi izraelskou veřejností.

Odpoledne zmocněnec zavítal na Velvyslanectví ČR v Tel Avivu, kde natočil rozhovor pro sociální média na téma česko-izraelských příběhů. Následně navštívil Muzeum Josepha Baua, které přibližuje životní osudy tohoto umělce spojené s obdobím holokaustu (životní příběh Josepha Baua, propojující Česko a Izrael, byl ztvárněn do filmové verze „Bau, artist at war“).

Ve středu 27. května se Jiří Krátký spolu s velvyslankyní Veronikou Kuchyňovou Šmigolovou a Michalem Dvořákem zúčastnil vernisáže výtvarné a fotografické výstavy v kibucu Sarid, který si v roce 2026 připomíná 100 let od svého založení. Následoval pracovní oběd s vedením kibucu a Izraelské společnosti přátel ČR, jejímž předsedou je Amnon Danzig. Diskuse se zaměřila mimo jiné na projekty připomínající českou přítomnost v regionu, včetně plánovaného památníku české diaspory a odkazu Chanana Rosena. V blízkosti kibucu se nachází také Masarykův les, vysazený již v roce 1930.

Téhož dne odpoledne se zmocněnec zúčastnil tradiční květnové tryzny v Jeruzalémských horách k uctění památky českých a slovenských obětí holokaustu, která se koná již od roku 1953. Ve svém projevu připomněl památku obětí Šoa, význam mezinárodní spravedlnosti při trestání válečných zločinů i současná rizika antisemitismu. Zmínil rovněž 100. výročí narození Arnošta Lustiga a 100. narozeniny v Izraeli žijící košické rodačky Věry Idan. Na tryzně vystoupili také velvyslankyně Slovenska Barbara Mestanová, ředitelka muzea Beit Terezín Tami Kinberg, generální ředitel Center of Organisations Avi Rosenthal a spisovatelka Deby Saar. Pietní akt doplnila modlitba kantora Dr. Lomnického. Akci organizovalo sdružení Hitachdut vedené Erikou Spitzovou, které sdružuje více než 700 členů a dlouhodobě spolupracuje s českým velvyslanectvím. Památník připomíná nejen oběti holokaustu, ale i více než 19 tisíc přistěhovalců z bývalého Československa, kteří přišli do Izraele v letech 1948–1950.

Závěrem návštěvy se zmocněnec setkal s krajany při neformálním hudebním večeru v Moshav Haniel, který pravidelně pořádá český hudebník Pavel Koren se svými přáteli. Setkání nabídlo prostor k osobním rozhovorům s českou komunitou, včetně účastníků krajanských jazykových kurzů v ČR.