Program zahájilo setkání krajanských spolků z celé Itálie, hlavním bodem však byla konference českých krajanských škol. Na již 12. ročník zavítali zástupci MZV, MŠMT, Senátu PČR i škol v ČR. Setkání tak dalo příležitost věnovat se širokému spektru témat, od obecných krajanských záležitostí, přes novinku korespondenčního hlasování až po aktuality ve školství se specifiky krajanské výuky. Podrobnosti a postřehy zmocněnce pro krajany Jiřího Krátkého jsou k dispozici níže.

 

Setkání krajanských spolků v Římě

28. února  se nejprve na pozvání velvyslanectví ČR sjeli do Říma zástupci krajanských spolků z celé Itálie (Bologna: Associazione culturale Lucerna, Andrea Ballardini, předseda spolku a ředitel ČŠ, Florencie: ARCA – Amici della Repubblica Ceca Associati, Aranka Myslivcová, předsedkyně spolku, Řím: Associazione Praga, Kateřina Di Paola Zoufalová, předsedkyně spolku a ředitelka ČŠ, Neapol: Associazione Bohemia, Helena Schwarzová, předsedkyně spolku a ředitelka ČŠ, Milán: Spolek krajanů a přátel ČR v Miláně – Associazione dei connazionali e degli amici della RC a Milano, Hana Crotti Křenková, předsedkyně spolku a ředitelka ČŠ Milán, Valle di Ledro: Associazione culturale amici della Boemia e della Moravia – Kulturní spolek přátel Čech a Moravy, Patrizia Bertollini Pellegrini, předsedkyně spolku; Klára Kytková, místopředsedkyně.

Z původně plánované účasti v Římě se nakonec omluvily jen dva spolky: Janov: Cecchia – Associazione dei cittadini e amici della Repubblica Ceca in Liguria e Piemonte, Hana Klímová, předsedkyně spolku, Udine-Terst: C.A.S.A. – Associazione Ceca e Slovacca del Friulia Venezia Giulia – Český a slovenský kulturní spolek v regionu Furlansko a Julské Benátsko, Katarina Ivanisová, předsedkyně spolku.

Setkání se zúčastnili zástupci spolupořádajícího velvyslanectví ČR v Itálii Jan Kohout, velvyslanec, Jiří Jílek, zástupce velvyslance, Adéla Vernerová Sýkorová, konzulka, Jitka Pavlovičová, kulturní a krajanská agenda, a za generální konzulát v Milánu přicestovala Ivana Zandona, konzulka.

Po oficiálním uvítání a představení spolků formou tour de table se program setkání soustředil na hlavní krajanská programová témata letošního roku, v první řadě korespondenční volby. Vedoucí spolků se velmi zajímali o technické detaily provádění korespondenční volby, částečně i z titulu, že někteří z vedoucích představitelů spolků v regionech pracují na honorárních konzulátech (Neapol, Florencie). Z dalších témat byl zajímavý návrh spolku Lucerna z Bologni na vytvoření zastřešujícího loga pro všechny spolky v Itálii. Cílem je dosažení většího zviditelnění kulturních aktivit Čechů v Itálii. Kulturní spolek přátel Čech a Moravy, tj. spolek lederských přátel z Trentina, upozornil na letošní výročí odchodu trentských Italů do Česka (1915) a spolupráci s českými a moravskými městy. Krajanský spolek z Neapole informoval, že v letošním roce si budou krajané i honorární konzulát v Neapoli připomínat několik významných výročí. Oslavy připravují na 10. října. Po oficiální části programu následovala neformální diskuse.

12. regionální konference českých krajanských škol v Itálii

Večerním programem v Nepomucké papežské koleji začalo v pořadí již 12. setkání českých škol v Itálii. Na setkání vedle pořádající domácí krajanské školy přijeli do Říma zástupci škol z Milána, Florencie, Neapole a Bologni a hosté z ČR (Tomáš Czernin, předseda Stálé komise Senátu, Jiří Krátký, zvláštní zmocněnec pro krajany MZV, Svatopluk Pohořelý a Michaela Burdková, MŠMT, Jitka Kendíková, Škola a gymnázium Gutha Jarkovského, Helena Tašnerová a Radek Svoboda, ZUŠ Antonína Dvořáka Karlovy Vary). Zahajovacího večera se zúčastnili vicerektor Nepomucena Řím Vojtěch Novotný a velvyslanec Jan Kohout. Ve svých projevech na aktuální krajanská témata hovořili v úvodu večera hosté-zástupci jednotlivých českých institucí. Michaela Burdková představila knihu „Italské stopy v Praze“ a „Špilberk“, Jitka Kendíková pak aktuální školské téma „Duševní stav současné mládeže v ČR“. Zmocněnec Jiří Krátký se věnoval novému tématu - možnosti korespondenčního hlasování v roce 2025. Krátce k tématu vystoupil rovněž předseda Stálé komise Senátu Tomáš Czernin. Následovala debata k jednotlivým bodům formou společenského večera.

Hlavní pracovní program konference českých škol, ve kterém vystoupili postupně všichni hosté i zástupci škol, probíhal v sobotu 1. března v prostorách českého velvyslanectví. Jiří Krátký se věnoval tématu udržitelnosti dobře nastartované dynamiky rozvoje škol v posledních pěti letech a také dynamiky podpory ze strany státu. Svatopluk Pohořelý představil novou podobu čerstvě schváleného rámcového vzdělávacího programu (RVP). Všichni hosté se následně účastnili připraveného společenského večera, kde se otevřela ideální příležitost pro konzultace se zástupci českých institucí k dílčím tématům jednotlivých škol. Nedělení dopoledne bylo pod vedením Michala Klementa věnováno společné prohlídce Baziliky Sv. Klimenta, ve které jsou v Římě uloženy ostatky českého světce Svatého Cyrila. Nedělní odpoledne patřilo před odjezdem zástupců škol posledním konzultacím a neformálnímu posezení s hosty z ČR. Velké poděkování patří všem účastníkům, ale především římské škole.

Shrnutí a závěr:

Hlavní přínos 12. konference lze najít v několika rovinách. Kromě potřebné koordinace českých škol v teritoriu Itálie, která i díky těmto konferencím rychle v uplynulých dvanácti letech posunovala vpřed vývoj českých škol ve všech regionech země, přinesla konference potvrzení o zásadní profesionalizaci v posledních pěti letech. Současně však také setkání otevřelo otázku, jakou cestou pokračovat v rozvoji škol v budoucnu, aby české školy zůstaly atraktivní pro děti a jejich rodiče i nadále. Ukazuje se, že práce v posledních deseti, a především v posledních pěti letech, s českými dětmi v Itálii přináší své konkrétní ovoce. Řada mladých Čecho-Italů narozených v Itálii, kteří prošli českou školou, se totiž skutečně později vrátila žít a pracovat zpět do ČR. Jejich bilingvismus je pro ně komparativní výhodou při studiích i na trhu práce. Našli a nadále nacházejí uplatnění v řadě italsko-českých firem sídlících v Česku nebo na studiích.

Význam škol je však pro život Čechů v Itálii oboustranný a vyrovnaný. Jeho další růst se dá očekávat, neboť historicky se poprvé obrací i směr hlavních zahraničních investičních trendů. Jak zmínil ve svém projevu velvyslanec Jan Kohout, zatímco doposud převažovaly italské investice v Česku, v posledním roce zásadně posilují české investice v Itálii. Řada českých společností směřuje čím dál častěji na italské trhy již nejen obchodně, ale i místním finančním kapitálem. Potřeba česko-italských profesionálů bude proto růst pro uplatnění v obou zemích. Vývoj škol v jednotlivých městech však není stejný a rovněž není nutně lineární. Zatímco škola v Milánu zaznamenává v postcovidovém období velký nárůst zájmu rodičů o zápis nových dětí a velmi se daří i milánskému on-line projektu Krajánek (250 dětí po celém světě), škola a spolek Lucerna Bologni se potýká naopak v posledních letech s nedostatkem nových dětí a menším zájmem. Jelikož nárůsty a poklesy jsou nicméně v některých místech spíše nepravidelné, a tedy i těžko předvídatelné, má velký význam hledání i dalšího „nástavbového využití“ existujících škol pro posilování české kulturní přítomnosti v regionu.