V úvodních projevech senátorů Raduana Nwelatiho a Tomáše Czernina zaznělo poděkování krajanům za jejich práci v zahraničí. Tomáš Czernin zároveň upozornil na potřebu osvěty v domácí společnosti. V Česku víme stále málo o zásluhách a aktivitách našich krajanů, což vede k negativním reakcím vůči naší komunitě v zahraničí, a je potřeba na tom pracovat. S tím souhlasil Roman Bělor, předseda Podvýboru pro styky s krajany PS PČR. Připustil, že dříve v dolní komoře zásadní krajanská agenda zamrzla, a ubezpečil hosty akce, že se zasadí o to, aby bylo dostáno závazkům, které vůči Čechům v zahraničí stát má. Tím nejpotřebnějším je zavedení korespondenční volby – všichni řečníci z řad politických představitelů se shodli na tom, že její absence je obrovským dluhem vůči Čechům v zahraničí.

Nutnost korespondenční volby zmínil ve svém videoprojevu i ministr zahraničí Jan Lipavský. Identifikoval i další dvě prioritní potřeby krajanů, kterým je potřeba se dále aktivně věnovat: rozšíření možností nabytí českého občanství a zajištění kompatibility zahraničního vzdělání s českým systémem. Na slova mistra Lipavského navázal a detailněji je rozebral vrchní ředitel sekce právní a konzulární MZV Martin Smolek. Dle něj má krajan několik rovin, jak hodnotovou, tak praktickou. Aby stát věděl, jak může efektivně pomoci, potřebuje vědět, komu má pomoci a jaké jsou jeho potřeby. Pro české občany v zahraničí je to právě možnost volit korespondenčně v cizině a zlepšení konzulárních služeb, pro potomky českých občanů je to možnost nabytí občanství, pro rodiny v zahraničí je to efektivní vzdělávací systém a síť českých škol v zahraničí. O všechno toto se MZV aktivně snaží ve spolupráci s ostatními resorty a poslaneckým podvýborem a senátní komisí pro krajany.

Vystoupení za ministerstvo zahraničí uzavřel zvláštní zmocněnec pro krajany Jiří Krátký, který referoval o tom, jak se krajanská komunita za dva roky od minulé konference proměnila. Pozoruje stírající se rozdíly mezi starší, exulantskou komunitou a novodobou vlnou krajanů. Ačkoliv pandemie covidu přinesla omezení setkávání a aktivit, měla zároveň velký přínos pro online propojování krajanské komunity, což naopak komunikaci s českou diasporou umocnilo. Díky tomu vznikla možnost přirozené spolupráce ve světě a ad hoc setkávání dle řešených témat. Jako příklad je možné zmínit potřebu vytvoření výukových materiálů pro specifické potřeby českých škol v zahraničí, kdy se za pomoci MZV a MŠMT propojila online skupina spolků a iniciuje vznik takového materiálu. Jako největší výzvu do budoucna identifikoval zmocněnec Krátký potřebu vytvořit pro-návratovou politiku státu, která nastaví podmínky pro motivaci Čechů vyjet do zahraničí a pak prostřednictvím nabytých zkušeností vracet tento přínos českému státu. Do budoucna je také v plánu vytvoření takové krajanské politické koncepce, která systémově obsáhne řešení konkrétních krajanských agend.

Vystoupení zástupců MŠMT představila vývoj ve školské agendě úzce se dotýkající života Čechů v zahraničí - hovořilo se tak o uznávání vysokoškolského vzdělání, užívání vysokoškolských titulů či finanční a metodické výuce základních a středních stupňů vzdělávání v zahraničí. MŠMT informovalo o probíhajícím pilotním projektu kombinované výuky (prezenční a online), které již probíhá v Česku a nyní bude testováno i v zahraničí.

Na závěr dopoledního programu vystoupil předseda Senátu Miloš Vystrčil, který stejně jako Tomáš Czernin si je vědom toho, jak málo je potenciál Čechů v zahraničí využíván. Je potřeba podporovat sounáležitost Čechů doma a v zahraničí, spolupracovat a setkávat s českou komunitou během zahraničních cest. Taková setkání jsou obrovským přínosem pro náš stát.

Odpoledne konference pokračovala představováním krajanských spolků a iniciativ pokrývající různé aktivity a zájmové a geografické skupiny. V pátek sdíleli krajané z celého světa své osobní příběhy.

Na závěr prvního dne konference pozvalo MZV hosty na číši vína do zahrady Černínského paláce. Čtvrteční společenský večer zahájil před cca 140 pozvanými krajany v prostorách barokních zahrad Černínského paláce vrchní ředitel sekce právní a konzulární MZV Martin Smolek. Připomněl hlavní body a priority MZV v aktuální krajanské agendě, které jsou zaměřeny na řešení velmi konkrétních otázek a zmínil letošní spolupráci s ostatními rezorty (především s MV a MŠMT). Zdůraznil, že cílem krajanské politiky na MZV je co nejlépe uchopit krajanský potenciál našich občanů v zahraničí. Zmocněnec Jiří Krátký připomněl význam rozšiřující se krajanské komunikace při propojování zájmů a potenciálů českých krajanů a vyzdvihl důležitost společenské stránky doprovodného programu každé velké konference. Po celý večer se pak oba zástupci věnovali komunikaci a diskusi s účastníky konference nad tématy z jejich teritoria. Na závěr večera čekala na účastníky číše vína komentovaná prohlídka bytu Jana Masaryka. Hosty provedl kolega a historik Ivan Dubovický.