Ministerstvo zahraničních věcí ČR pomáhá krajanským organizacím ve světě v rámci vládního Programu podpory českého kulturního dědictví v zahraničí. Část finančních prostředků bývá krajany v zahraničí využita také na vydávání informačních bulletinů a věstníků pro své členy nebo katalogů a knih o vlastních aktivitách a historii Čechů v místech jejich působnosti. Povětšinou malý náklad a zaměření na úzkou skupinu odběratelů činí tyto publikace vzácnými a často se tak nedostanou do sbírek českých knihoven ani Národní knihovny.

Pro zachování tohoto kulturního dědictví předali dne 19. listopadu 2025 zvláštní zmocněnec pro krajanské záležitosti Ministerstva zahraničních věcí ČR Jiří Krátký a velvyslanec Jaroslav Olša, Jr. Národní knihovně kolekci časopisů a knih vydaných krajanskými spolky v různých částech světa, ale také překladů českých autorů do cizích jazyků a dalších bohemik. V historickém Klementinu převzal dar ředitel odboru doplňování fondů Národní knihovny Michal Záviška. Kolem sto padesáti knih a několik desítek výtisků krajanských periodik pocházelo především z Ukrajiny, Chorvatska a dalších středoevropských a balkánských zemí. Součástí daru byly také unikátní časopisy z Austrálie (např. sada krajanského časopisu Čechoaustralan), Spojených států, Venezuely, ale i Národní knihovně neznámá periodika českých krajanů na Slovensku, v Srbsku či Rumunsku, nebo chybějící čísla časopisů z Rakouska a Švýcarska, které krajanské organizace zaslaly na Ministerstvo zahraničních věcí ČR. Součástí daru byly též katalogy krajanských výstav třeba z Kolumbie nebo překlady esejí Václava Havla do indonéštiny a barmštiny.

Jak zdůraznil ředitel Michal Záviška v případě knih i periodik se jedná o tisky, které se často nevyskytují v žádné české knihovně, dosud ani v Národní knihovně ČR, která právě má za úkol budovat co nejúplnější sbírky zahraničních bohemik. Za dar vyjádřil upřímnou vděčnost a projevil zájem o další bližší spolupráci v získávání těchto těžko dostupných knih a časopisů s cílem záchrany, uchování a zpřístupnění krajanských fondů ze zahraničí. Zvláštní zmocněnec Jiří Krátký jej informoval, že v plánu Programu podpory českého kulturního dědictví v zahraničí na rok 2026 se počítá s vyčleněním prostředků také na tuto oblast, kterou projektově připravuje Jaroslav Olša, Jr.. Ten v létě nastoupil na oddělení krajanských záležitostí a už v minulosti spolupracoval s Janem Lukavcem z Národní knihovny na získávání zahraničních bohemik na svých diplomatických misích v Zimbabwe, Jižní Koreji, Filipínách a západním pobřeží Spojených států.

Když si uvědomíme, že před sto lety vycházelo jen ve Spojených státech v češtině ne méně než devět deníků, třiačtyřicet týdeníků, šest čtrnáctideníků, jedenatřicet měsíčníků a na třicítku oblíbených kalendářů, nemluvě o jednotlivých knihách, každoročně tak krajané měli možnost přečíst si něco mezi pěti až šesti tisíci unikátních publikací. Dnes se jich roztroušeně zachovala jen malá část a zájemce si v českých v našich knihovnách tak může prostudovat jen zlomek těchto česko-amerických publikací. Díky nové iniciativě mající za cíl uchovat krajanskou minulost už na přelomu roku získají rozsáhlé sbírky amerických bohemik kromě Národní knihovny také Národní muzeum, resp. jeho Historické muzeum, Muzeum hudby a Náprstkovo muzeum, dále též Vojenský historický ústav, Památník národního písemnictví – Muzeum literatury, Knihovna Libri Prohibiti, Uměleckoprůmyslové muzeum, Národní filmový archiv, Galerie hlavního města Prahy a několik regionálních paměťových institucí. Bude se jednat nejen o tisíce výtisků periodik a knih vydávaných krajany především ve Spojených státech od konce 19. století, ale do Česka se tak z Kalifornie dostanou např. i archivy olympijské vítězky z Melbourne 1956 Olgy Fikotové Connolly, bojovníka proti komunismu Josefa Mašína a jeho dcery nebo více než sto let budovaný archiv sokolských jednot v San Francisku a zatím jen zčásti též z Los Angeles..

Předání