Na úvod setkání zmocněnec Krátký nastínil hlavní rysy a rozsah současné krajanské politiky MZV a státu. Povzbudil účastníky debaty, aby aktivně přispívali k vytváření takové krajanské politiky, kterou oni sami považují za důležitou. Zároveň připomněl, že současná krajanská politika se zaměřuje na řešení konkrétních potřeb a podnětů ze strany krajanů, proto velmi uvítal iniciativu setkání. 

V další části se již věnoval konkrétním otázkám pokládaným z publika. Ty se nejčastěji týkaly možnosti znovunabytí českého občanství po svých českých předcích. Toto téma zaznívalo v souvislosti s aktuálním stavem zákona č. 186/2013 Sb., ze kterého po jediném roce platnosti § 33 v roce 2014 vypadla možnost celé velké skupině potencionálních adresátů nabýt občanství po svých předcích, kteří se narodili v letech komunistické diktatury v Československu 1948 – 1969. Druhá skupina otázek směřovala do oblasti procesního zpracování potvrzení o příslušnosti ke krajanské komunitě (PPKK). Zde krajany zajímalo především jakým způsobem dochází k provázání PPKK na udělení trvalého pobytu v ČR a následně i k získání českého občanství. Třetí tematickou skupinu představovaly otázky zaměřené na studium češtiny v ČR v rámci krajanských stipendií.

Ohledně zájmu na obnovení účinnosti § 33 zákona č. 186/2013 Sb. sdělili krajané, že jen málo žadatelů uspělo podat svou žádost v jediném roce účinnosti tohoto paragrafu v r. 2014. Od té doby se již několikrát v minulosti obrátili dopisy na zástupce české legislativy s žádostí o navrácení účinnosti tomuto paragrafu. Dopisy však zůstaly bez odezvy. Výjimkou byly odpovědi současného místopředsedy Senátu PČR a bývalého předsedy Stálé komise pro krajany Senátu Tomáše Czernina. Krajany zajímala otázka, zda ČR připravuje v tomto ohledu změny v zákoně 186/2013 Sb.