Diskuse se za účasti ředitele odboru mezinárodních vztahů MŠMT ČR Ladislava Bánovce a dalších představitelů státní správy a předních světových bohemistů soustředila na budoucnost pětiletého Programu podpory českého kulturního dědictví v zahraničí (ČKD) a zkušenosti zahraničních bohemistek a bohemistů s tímto programem. Ve druhé části nabídl kulatý stůl prostor pro příspěvky k situaci bohemistických pracovišť v zahraničí a diskutovalo se zejména o aspektech jejich práce i bohemistice jako světové disciplíně v kontextu proměňující se mapy humanitních oborů a jejich veřejných funkcí. 

Eduard Hulicius, náměstek ministra zahraničních věcí, ve svém příspěvku podrobně osvětlil systém podpory bohemistiky, který realizuje každoročně z rozpočtu MZV v řádu nižších jednotek milionů Kč Oddělení pro krajanské záležitosti pod vedením zvláštního zmocněnce Jiřího Krátkého a kterého se po světě účastní zhruba 80 zastupitelských úřadů. Předeslal i roli MZV a MŠMT v rámci realizace Programu ČKD při výběru lektorů češtiny na zahraniční lektoráty, vysílání učitelů češtiny krajanských spolkům a poskytování finančních darů českým školám v zahraničí a krajanským spolkům pořádajícím výuku českého jazyka. Spolu s ním se mnoho diskutujících shodlo, že bez výše uvedeného vládního programu by naprostá většina zahraničních bohemistických lektorátů zanikl.  Náměstek vyjádřil přesvědčení, že v nějaké formě bude Program ČKD v zahraničí pokračovat i v dalším pětiletém období 2026–2030. Naši bohemističtí zahraniční lektoři jsou totiž neoficiálními ambasadory české kultury a jsou – v širším kontextu povědomí o České republice – takřka nepostradatelní. V současné době vláda vysílá 35 zahraničních lektorů bohemistiky. 

V rámci konference vystoupili dále například bohemisté Rakušan Michael Wögerbauer a Martin Prošek – oba za Ústav pro jazyk český AV ČR, také se diskutovalo se nad vstupem Zahraniční bohemistika včera a dnes Xaviera Galmiche ze Sorbonne Université v Paříži. Dalším tématem byla např. výuka o české řeči i kultuře ve středoevropském kontextu, o kterém pohovořil Alessandro Catalano z Univerzity v Padově. Ondřej Bojar z MFF UK přednesl poutavou prezentaci o dokonalosti AI překladů neuronové sítě pod názvem Strojový překlad na lidské úrovni kriticky potřebuje kvalifikované hodnotitele a Anna Gnot hovořila o pozici polonistiky jako oboru v evropském a světovém akademickém kontextu: srovnávací sond. V další části diskutovali Ladislav Bánovec (MŠMT ČR), Ivana Bozděchová (FF UK/Komise pro lektoráty Programu ČKD), Alessandro Catalano (Univerzita v Padově), Peter Deutschmann (Univerzita Parise Lodrona v Salcburku), Dobromir Grigorov (Sofijská univerzita sv. Klimenta Ochridského), Urszula Kowalska-Nadolna (Univerzita Adama Mickiewicze v Poznani), Martin Prošek (ÚJČ AV ČR), Petr Šámal (ÚČL AV ČR), Melissa Shih-Hui Lin (Národní univerzita Chengchi (NCCU) v Tchaj-peji), Veronika Tuckerová (Harvardova univerzita, Cambridge, MA) nad budoucnosti bohemistiky ve světě. Rezonovalo konstatování, že zájem o češtinu bohužel celosvětově upadá, zahraniční lektoráty postupně zanikají, avšak zájem o českou kulturu stoupá a mnohde je i česká literatura vyučovaná prostřednictvím angličtiny či domácích jazyků a je nutno najít nové formy  jak češtinu podpořit a jak k bohemistice přitáhnout studenty. 

V závěru setkání byla formou videokonference představena vybraná bohemistická pracoviště ve světě - Tereza Svášková (Česká centra) hovořila na téma Spolupráce Českých center s místní bohemistikou v Káhiře,  Michaela Kuklová (Univerzita Vídeň) se věnovala tématu Čeština pro translatology v době AI, Melissa Shih-Hui Lin (Národní univerzita Chengchi (NCCU) v Tchaj-peji) a Helena Hrdličková (DZS MŠMT  ČR/Národní univerzita Chengchi (NCCU) v Tchaj-peji) hovořily na téma Výzvy českých studií na Taiwanu,  Urszula Kowalska-Nadolna (Univerzita Adama Mickiewicze v Poznani) promluvila na téma Bohemistika v souvislostech aneb (dočasný?) obrat v bohemistice (případ slavistiky na Univerzitě Adama Mickiewicze v Poznani) a  Jiří Jonák (DZS, MŠMT ČR/Jazykové centrum Witaj, Budyšín) osvětlil Výuku češtiny v příhraničí: Budyšín a okolí.