Po absolvování reálky (maturita 1924) vystudoval stavební fakultu VŠ technické v Praze (ing. 1934), již v době studií (1932-33) působil jako tiskový referent sovět. ZÚ v Praze, později se dokonce až do března 1936 stal jeho tajemníkem. V letech 1937-38 pracoval jako redaktor v komun. Halo Novinách, současně se angažoval ve filmové a „foto-“ sekci Levé fronty, kdy zorganizoval mj. mezinárodní výstavy tzv. sociální fotografie. Za okupace se zúčastnil dom. komun. odboje (r. 1941 byl prý sekretářem tzv. Národně revolučního výboru pracující inteligence), později se mu podařilo přejít na Slovensko, kde se r. zúčastnil 1944 SNP a redigoval povstalecké Nové slovo a po osvobození východního Slovenska také košickou Pravdu. V červnu 1945 byl ministrem V. Kopeckým jmenován vedoucím filmového oddělení nově zřízeného Ministerstva informací, v březnu 1946 se pak stal prvním ústředním ředitelem Čs. státního filmu. V říjnu byl 1948 povolán do diplomacie a ještě týž měsíc byl vyslán jako první komunistický titulář (od 1. 8. 1950 velvyslanec) do tehdy už spojeneckého Rumunska, kde působil do dubna 1951; současně zastupoval ČSR v Mezinárodní dunajské komisi, která po sovětsko-jugoslávské roztržce přesídlila do Bukurešti. Po návratu do Prahy byl krátkodobě ustaven vedoucím americko-britského (a posléze, v důsledku čistek, i západoevropského) odboru MZV, v l. 1952-53 pak řídil tzv. germánský odbor. V dubnu 1953 byl jmenován šéfem diplomatické mise ve Východním Berlíně a po navázání řádných diplomatických vztahů s NDR se v listopadu t. r. stal prvním čs. velvyslancem ve Východním Německu. Po skončení mise v létě 1956 přešel jako pedagog na AMU, kde spoluzaložil obor umělecké fotografie, od r. 1966 pak vyučoval do svého penzionování jako prof. na FF UK.

Jindřich DEJMEK, Diplomacie Československa, Díl II. Biografický slovník československých diplomatů (1918-1992). Praha 2013, s. 468