Pocházel z rodiny uzenáře, po maturitě na žižkovské reálce vystudoval strojní fakultu pražské techniky (ing. 1912). Již v době studií se angažoval v českém anarchistickém hnutí a současně překládal politickou literaturu, např. P. A. Kropotkina a francouzské anarchisty. R. 1910 byl poprvé vězněn pro antimilitaristickou agitaci v rak.-uherském námořnictvu, brzy po vypuknutí světové války byl spolu s B. Vrbenským a dalšími „anarchosocialisty“ znovu zatčen a uvězněn v Göttersdorfu (dnes Boleboř) u Chomutova. Po amnestování a propuštění byl zařazen do trestního oddílu rakouské armády a na frontě raněn; koncem války se angažoval v řadách českých socialistů. Od r. 1918 působil jako jeden z redaktorů Českého slova, r. 1923 se po konfliktech s vedením nár.-soc. strany podílel nejprve na založení Strany nezávislých socialistů (a stal se také redaktorem jejich listu Socialista), r. 1925 pak s většinou tohoto seskupení vstoupil do KSČ. R. 1928 se stal redaktorem zahraničně-politické rubriky Rudého práva, později působil i v dalších komunistických žurnálech. Ve třicátých letech překládal ruskou a sovětskou beletrii, mj. M. Gorkého a M. Šolochova, 1937-38 byl tajemníkem Společnosti pro kulturní a hospodářské styky s SSSR. Po Mnichovu emigroval koncem r. 1938 do SSSR a zde se posléze stal redaktorem Československých listů a spolupracovníkem českého vysílání moskevského rozhlasu; v březnu 1942 byl pak (za již změněných mezinárodních podmínek) přijat do služeb čs. velvyslanectví jako tiskový přidělenec. Do služeb MZV vstoupil oficiálně v červenci 1945, po návratu do Prahy byl nejprve zařazen do zpravodajské sekce a koncem r. 1947 jmenován přednostou politické sekce. V té době také sepsal několik textů o zahraniční politice SSSR a redigoval překlad třísvazkových sovětských Dějin diplomacie (1947-48). Ve dnech únorového převratu vedl na ministerstvu akční výbor, který dirigoval první čistku jeho úřednictva. Po reformě MZV v březnu 1949 se stal jedním z náměstků ministra V. Clementise (viz) a přípisem z 24. 5. t. r. ustanoven jeho stálým zástupcem, který také formálně řídil MZV v době jeho pobytu v New Yorku na zasedání OSN. Náměstkem ministra VB zůstal i po nástupu V. Širokého (viz) do čela MZV poč. r. 1950 a po následující další čistce, při níž byli uvězněni dva další náměstci V. Hajdu (viz) a A. London (viz), jeho vliv ale klesal. Zemřel nečekaně po srdeční mrtvici.

Lit.: Š. RAIS, Vlastimil Borek, SlovPř 1953; Milada CHLÍBCOVÁ, Lexikon české literatury. Sv. I., Praha 1985, s. 273–274.

Jindřich DEJMEK, Diplomacie Československa, Díl II. Biografický slovník československých diplomatů (1918-1992). Praha 2013, s. 287