1918: Vznik československé diplomacie
Funkce ministra zahraničních věcí Československa vznikla 14. října 1918 při jmenování exilové vlády v Paříži. Prvním ministrem se stal Edvard Beneš. Ten byl do této funkce potvrzen při následném sestavování první československé vlády, vzniklé na základě Prozatímní ústavy (Zákon č. 37 / 1918 Sb. Z. a n.), která byla projednána a přijata Národním výborem ve dnech 12. a 13. listopadu 1918.
První Ministerstvo zahraničních věcí ČR začalo pracovat v Toskánském paláci na pražských Hradčanech, který české diplomacii slouží dodnes především jako sídlo jeho konzulárního pracoviště. Do svého současného hlavního sídla, Černínského paláce, se ministerstvo přesunulo až po rozsáhlé rekonstrukci v roce 1934.
V letech 1933–1939 byl k původnímu Černínskému paláci přistavěn rozsáhlý administrativní komplex, tzv. Janákova přístavba, ve kterém jsou dodnes umístěny kanceláře většiny útvarů Ministerstva zahraničních věcí.
Beneš ve funkci ministra zahraničí setrval až do 18. prosince 1935, kdy byl zvolen hlavou státu.
Obrázek: Vyhlášení nezávislosti předcházela řada diplomatických i vojenských aktivit, vedoucích k uznání práva na sebeurčení. Na přiloženém obrázku najdete dopis z tzv. Sibiřského archivu MZV ČR datovaný v sibiřském Vladivostoku 6. 9. 1918. Admirál loďstva USA postupuje poručíku Brojemu telegram s odpovědí pres. Wilsona rakousko-uherské vládě, který přiznává národům Rakouska-Uherska právo na sebeurčení – text v plném rozlišení.