František Chvalkovský
4. 10. 1938–15. 3. 1939 – 4. ministr zahraničí Československa – II. republika. Ministrem za Agrární stranu (Republikánská strana zemědělského a malorolnického lidu). Spolu s Háchou v Berlíně 14. 3. 1939 podepsal kapitulační dokument, ve kterém vkládá osud národa do rukou Hitlera. Chvalkovský vydal pokyn k předání československých misí do rukou Němcům. Během okupace působil jako vyslanec Protektorátu v Berlíně. Zahynul při bombardování Berlína na sklonku války.
František Chvalkovský se narodil 30. 7. 1885 v Jílovém u Prahy a zemřel 25. 2. 1945 v Berlíně. Studium na pražském gymnáziu ukončil roku 1903, vroce 1908 absolvoval právnickou fakultu. V r. 1909–1910 na Vysoké škole obchodní v Londýně. V letech 1911–13 jmenován ředitelem právního oddělení krakovské pobočky Živnostenské banky. Po vzniku samostatného Československa se stal osobním tajemníkem ministra vnitra A. Švehly.
V roce 1920 Chvalkovský vstoupil do diplomatických služeb. Jako vedoucí politického oddělení ministerstva zahraničí se stal členem čs. delegace v Trianonu, kde se projednávala mírová smlouva s Maďarskem. Opakovaně jmenován vyslancem v Japonsku (1921–23), USA (1923–25), v Německu (1927–32) a v Itálii (1932–38). V letech 1925–1927 poslancem Národního shromáždění.
Funkci ministra zahraničí převzal po K. Kroftovi a jeho příchod do Černínského paláce znamenal zásadní obrat a rozchod s dosavadními Benešovými koncepcemi. Chvalkovský se především snažil najít nový vztah k Německu a nepochopil, že Německo považuje střední Evropu za „svůj“ prostor. Spolu s E. Háchou v Berlíně 14. března 1939 podepsal kapitulační dokument, ve kterém Hácha vkládá osud českého národa do rukou vůdce Adolfa Hitlera. Na základě tohoto dokumentu vznikl dne 16. 3. 1939 vznikl výnosem Hitlera Protektorát Čechy a Morava, ministerstvo zahraničí zaniklo a Chvalkovský vydal k témuž datu pokyn k předání československých misí do rukou Němcům (ne všechna velvyslanectví uposlechla).
Chvalkovský během okupace působil jako vyslanec Protektorátu v Berlíně. Vyslanectví Protektorátu u Říše „Gesandschaft des Protektorats Böhmen und Mähren beim Reich“ mělo sídlo na adrese Kurfürstendamm 190/92, na rohu Schlütterstrasse. V červnu 1939 zahájilo činnost, která se však postupně omezovala na ověřování dokladů a formální kontakt výhradně k říšskému kancléřství. Říše kladla celou dobu existence důraz na formální postavení vyslanectví a perspektivu likvidace považovala za logiku „přirozeného začleňování“ tzv. Protektorátu do Říše. K vymezení kompetencí nikdy nedošlo, naopak nařízením RGBl 1940, s. 22 bylo stanoveno, že vyslanectví jako subjekt de facto neexistuje. Říšský protektor von Neurath k tomu výnosem VBl.R.Prot. 1940, s 15 zdůraznil, že zastoupení jako úřad neexistuje, ale tzv. Protektorát v Berlíně zastupuje pouze fyzická osoba s titulem vyslanec. Obrátila-li se na Chvalkovského se záležitostí jakákoliv říšská instituce kromě kancléřství, byl povinnen záležitost postoupit Úřadu říšského protektora v Praze. Vyslanec Chvalkovský nebyl součástí diplomatického sboru.
Počátek definitivního konce protektorátního zastoupení se datuje dnem 25. února 1945, kdy vyslanec Chvalkovský v Berlíně během spojeneckého bombardování zemřel.
Historie Ministerstva zahraničních věcí
www.mzv.cz/historie
publikováno 2005
koordinátor projektu: Jan Vytopil
Fotografie: František Chvalkovský, foto Ateliér Langhans, zdroj: Archiv MZV ČR