Za přítomnosti nejvyšších představitelů švýcarské kulturní scény pronesl laudatio jeden ze studentů Prof. Miroslava Šika, významný švýcarský architekt Alberto Dell´Antonio, který vysoce hodnotil nejen dílo laureáta, ale především jeho pedagogický přístup ke studentům, které při tvorbě učil empatii k místu, kde má nový objekt vzniknout, úctě k materiálům, poetickému přístupu při tvorbě návrhů i technické přijatelnosti a technologickému pojetí staveb, aby harmonovaly s geniem loci a přitom byly funkční, estetické a uživatelsky přátelské a příjemné.

Prof. Miroslav Šik v replice a poděkování za udělení ceny připomněl nutnou pokoru architekta při utváření urbánních celků, nutnost souznění jeho tvorby s okolím a její přívětivost k historii místa i lokální kultuře. Podtrhl, že architekti nejen že vstupují novými prvky do urbánních celků nebo přírody, ale mnohdy nahrazují původní historické novým, což by měli činit vždy s citem a velkou odpovědností. Vzhledem k bezprostřednímu návratu z Ukrajiny, kde přednášel, důrazně varoval před ambicemi architektů, politiků nebo investorů změnit jedním rukopisem ráz měst, byť poničených válkou. Architektura by měla být společným výsledkem práce mnoha architektů, ne jednoho, nebo jen jednoho stylu. Než tak drastický zásah do génia loci urbánních celků je lepší postavit stejné budovy, které byly zničeny – a přirovnal budoucí obnovu ukrajinských měst k poválečné situaci ve zničených Drážďanech, resp. jejich obnově po pádu Berlínské zdi, neboť mnohé v Drážďanech zničil také německý komunismus.

Ocenění a projev Prof. Miroslava Šika odměnilo odborné a prestižní politické publikum dlouhotrvajícím potleskem a do řadu gratulantů se postavil i velvyslanec Tomáš Jan Podivínský.