Nárůst HDP by se mohl pohybovat na úrovni 2 % a tento trend by měl být zachován i do dlouhodobého horizontu roku 2025, pro který v současné době připravuje dánská vláda zvláštní hospodářskou strategii. Konkrétně se očekává po slabším výsledku roku 2016 s nárůstem HDP ve výši 1 % navýšení na 2 % v roce 2017, resp. na 2,2 % v roce 2018. Cílový rok 2025 prozatím předpokládá hospodářský růst ve výši 1,9 %.

Optimistická vize Hospodářské rady vychází především ze silného trendu posledních let v oblasti soukromé spotřeby. Zde dochází k poměrně výraznému posilování spotřeby v hodnotách překračujících 2% hranici. Pro rok 2025 by se pak měla pohybovat soukromá spotřeba až na úrovni 2,5 %. Oproti tomu veřejná spotřeba setrvává pouze na 1% hladině, a pokud nenastanou mimořádné intervence ze strany státu, zůstane tento stav i do horizontu cílového roku 2025. Velmi výraznou roli v rámci soukromé spotřeby hraje silný nárůst cen nemovitostí. Mezi hlavní perspektivní obory by měl patřit zpracovatelský sektor, stavební průmysl, energetika a projekty dopravní infrastruktury.

Dalším silovým faktorem pro posilování dánské ekonomiky je zahraniční obchod. Očekává se poměrně razantní expanze vývozních aktivit dánských firem, která signalizuje ukončení slabých exportních výkonů v posledních letech (0,3 % v roce 2015; 0,4 % v roce 2016). Nárůst dánského vývozu by v letošním roce mohl dosáhnout úrovně 2,5 %, přičemž dle prognózy by dosáhl v roce 2025 až 4,8% posílení. Obdobný trend lze očekávat v oblasti dovozu – změna z 0,0 % v roce 2015, resp. 0,6 % v roce 2016 až na silné hodnoty v roce 2017 (2,8 %), v roce 2018 (4,0 %) či v roce 2025 (5,7 %). Určitou nejistotu dává v tomto ohledu především obchodní relace s UK ve vazbě na Brexit.

Velmi důležitým faktorem budoucí dánské prosperity bude vývoj na pracovním trhu. Dánsku se daří posilovat zaměstnanost, což vychází z dosavadních kroků vlády na zvyšování strukturovaného systému pracovního trhu (vč. změn důchodového věku). Navyšování zaměstnanosti navíc aspoň z části kompenzuje klesající nezaměstnanost, která se již dostává pod kritickou hranici 3 %. Přestože se očekává zvýšení zaměstnanosti o 200.000 míst do roku 2025, dojde patrně k propadu nezaměstnanosti na hodnotu 2,7 %. Pokud nebudou přijata mimořádná opatření, nastane patrně situace, že dánské firmy budou muset odmítat některé zakázky z důvodu nedostatku výrobních kapacit.

Z hlediska veřejných financí plní Dánsko všechna požadovaná kritéria stanovená v rámci Paktu stability a růstu EU, vč. dodržování hranice 3 % HDP pro rozpočtový deficit. Dánsko přijalo tzv. zákon o rozpočtu, který mj. stanoví stropy v rámci rozpočtových pravidel. S ohledem na současné výhledy dánské ekonomiky lze očekávat, že sumární výsledky za rok 2016 by měly být v mírném deficitu, konkrétně -0,6 % HDP v roce 2016 a -1,6 % HDP v roce 2017. Ve dlouhodobějším horizontu bude Dánsko postupně rozpočtový deficit snižovat a v roce 2025 se již očekává kladný přebytek +0,7 % HDP. To samozřejmě ale předpokládá implementaci připravované národohospodářské strategie „2025-plan“, která cíleně směřuje nejen na řešení zaměstnanosti a produktivity, ale též na nezbytné změny například v daňové oblasti.

 

Miroslav Čančík, zástupce velvyslance, Velvyslanectví ČR v Kodani