Zahraniční obchod Francie se v roce 2025 zaznamenal zlepšení, a to i navzdory napjatému mezinárodnímu prostředí a celní politice USA. Deficit obchodní bilance se loni snížil na 69,2 mld. EUR, oproti 79,3 mld. EUR v roce 2024 a 98,4 mld. EUR v roce 2023. Pokračoval tak trend postupné redukce schodku, který po rekordním deficitu v roce 2022 (161,7 mld. EUR) postupně klesá, stále však zůstává nad úrovní před pandemií covid-19 (58,1 mld. EUR v roce 2019).

Zlepšení salda v roce 2025 bylo způsobeno především rychlejším růstem exportu oproti importu: vývoz vzrostl o 2,5 % na 614,7 mld. EUR, zatímco dovoz se zvýšil o 0,7 % na 683,9 mld. EUR. Největší podíl na zlepšení obchodní bilance měly především sektory energetiky, automobilový a letecký průmysl.

Díky poklesu cen ropy a zemního plynu, podpořenému oslabením dolaru vůči euru, se obchodní bilance Francie v energetickém sektoru zlepšila přibližně o 4,5 miliardy eur. Ke snížení energetického deficitu rovněž přispělo zvýšení vývozu elektřiny vyrobené ve Francii do sousedních zemí.

Automobilový sektor, i přes dlouhodobé problémy, přispěl ke snížení deficitu přibližně o 4 miliardy eur. Významnou roli zde sehrály výrobní závody společností Stellantis a Renault, které v roce 2025 vyrobily přibližně o 120 000 vozů více než v předchozím roce. Vyšší domácí produkce přispěla k omezení dovozu automobilů zejména z Německa a Číny. Tradičně nejsilnější exportní odvětví, letecký průmysl, byl dalším faktorem zlepšení obchodní bilance v minulém roce. Přebytek leteckého a kosmického sektoru dosáhl v roce 2025 rekordní úrovně 32,6 mld. EUR, a to díky dynamickému růstu exportu o 18,3 %, který překonal úroveň roku 2019. Společnost Airbus navzdory problémům některých výrobců motorů zvýšila počet dodaných letadel, což se promítlo do zlepšení salda přibližně o 3,5 mld. EUR. K pozitivnímu výsledku současně přispěl i rostoucí vývoz leteckých komponentů a zařízení, včetně produktů určených pro obranný průmysl.

Horších výsledků zaznamenaly sektory zemědělsko-potravinářský, chemický a farmaceutický. Přebytek v zemědělsko-potravinářském odvětví klesl na historicky nejnižší úroveň 200 milionů EUR, což je nejnižší úroveň přebytku od počátku 21. století.  Negativní vývoj zaznamenaly rovněž chemický a farmaceutický sektor, jejichž přebytky se meziročně snížily.

Schodek obchodu se zbožím je z velké části kompenzován přebytkem v oblasti služeb, který v roce 2025 dosáhl 55,6 mld. EUR. Oproti roku 2024, kdy tento přebytek činil 56,7 mld. EUR., jde o mírný pokles,

Vyjádřeno jako podíl na HDP představuje celkový deficit zahraničního obchodu Francie 0,4 % HDP, zatímco v letech 2017–2019 činil průměrně 0,8 % HDP.

Hlavním odběratelem francouzského exportu bylo Německo s objemem 81,5 mld. EUR. Následovaly USA (48,3 mld. EUR) a Itálie (48 mld. EUR). Země Evropské unie představují celkem 53,7 % francouzského vývozu. Na straně dovozu bylo rovněž nejvýznamnějším partnerem Německo (86,8 mld. EUR), následované Čínou (75 mld. EUR) a USA (55,7 mld. EUR).

Z hlediska sektorové struktury dosahuje Francie největších přebytků v leteckém a kosmickém průmyslu, dále v oblasti parfémů a kosmetiky, farmaceutických výrobků a chemického průmyslu. Nejvýraznější deficit pak vykazuje energetika, následovaná sektorem investičních statků, automobilovým průmyslem a metalurgií.

V roce 2025 došlo k dalšímu snížení obchodní nerovnováhy mezi Francií a jejím klíčovým obchodním partnerem, Německem. Obchodní deficit Francie vůči Německu klesl na přibližně 5 mld. EUR, zatímco před rokem 2019 se pohyboval okolo 15 mld. EUR. Podle některých odhadů by Francie mohla během následujících dvou až tří let dosáhnout v bilaterálním obchodě s Německem vyrovnané bilance. Ke zmenšení schodku přispěla jednak oslabená výkonnost německého průmyslu a s ní související pokles německého exportu, jednak posílení francouzského vývozu na německý trh, zejména v oblasti dodávek elektřiny, letecké techniky, farmaceutických výrobků a elektronických zařízení využívaných při dekarbonizaci hospodářství a rozvoji umělé inteligence včetně související infrastruktury datových center. Naopak obchodní deficit Francie s Čínou se znovu prohloubil na 50 miliard eur (oproti 32 miliardám v roce 2019).

Obchodní vztahy Francie s USA se v roce 2025 zhoršily v důsledku americké obchodní politiky a zavedení dodatečných cel. Vývoz do USA (mimo letecký průmysl) poklesl celkově o 13 %, přičemž nejvýraznější propad byl zaznamenán u lihovin (–47 %), vína (–39 %) a parfémů a kosmetiky (–25 %). Navzdory zvýšení cel a nepříznivému vývoji směnného kurzu si však francouzský export do Spojených států vedl relativně lépe než vývoz ostatních evropských partnerů, protože USA se na celkovém francouzském exportu podílejí přibližně jen 8 %.

Země sdružení Mercosur mají pro francouzský zahraniční obchod dlouhodobě jen okrajový význam. V posledních letech se jejich podíl pohybuje pod 1 % francouzského vývozu a přibližně na úrovni 0,6 % dovozu, přičemž tyto hodnoty zůstávají od pandemie stabilní. V roce 2025 Francie do zemí Mercosuru vyvezla zboží v hodnotě 5,3 mld. EUR a dovezla z této oblasti zboží za 4,4 mld. EUR. Hlavním obchodním partnerem Francie v rámci Mercosuru je Brazílie: v minulém roce tam přibližně 79 % veškerého francouzského vývozu do zemí Mercosuru a zároveň z ní pocházelo 86 % francouzského dovozu z tohoto region.

Podle odhadů by se mohl obchodní deficit v roce 2026 dále snížit k hranici 60 miliard eur, tedy přiblížit úrovni před pandemií covid-19 (58 miliard eur v roce 2019). Zahraniční obchod by se tak mohl stát jedním z hlavních motorů francouzského hospodářského růstu v nadcházejícím období.

Obrat vzájemného česko-francouzského obchodu se zbožím dle předběžných údajů ČSÚ v roce 2025 dosáhl 18,66 mld. EUR, což představuje meziroční nárůst o 1 miliardu eur oproti roku 2024, kdy činil 17,59 mld. EUR. Český vývoz do Francie v roce 2025 vzrostl na 12,2 mld. EUR (z 11,2 mld. EUR v roce 2024), zatímco dovoz z Francie dosáhl 6,4 mld. EUR, stejně jako v roce 2024. Česká republika tak vůči Francii opět vykázala výrazný obchodní přebytek 5,8 mld. EUR, oproti 4,7 mld. EUR v roce 2024.