français  česky 

rozšířené vyhledávání
na_celou_sirku
Foto: Velvyslanectví ČR
Upozornění na článek Tisknout Zmenšit písmo Zvětšit písmo X logo Facebook logo LinkedIn logo

Výhledy francouzské ekonomiky na rok 2025

Nový rok 2025 začíná ve Francii v kontextu důsledků dlouhotrvající politické nejistoty, která koncem roku 2024 vyústila v pád vlády premiéra Barniera a jmenování nové vlády pod vedením Francoise Bayroua. Francie vstupuje do nového roku s rozpočtovým provizoriem a jedním z největších deficitů veřejných financí v Evropě.
Ekonomové nicméně pro rok 2025 očekávají velmi mírný růst francouzské ekonomiky na 0,9 %, podporovaný zejména perspektivou vyšší spotřeby domácností a zlepšením zahraničního obchodu. Inflace by měla nadále klesat, ale trh práce by měl zaznamenat mírné zvýšení nezaměstnanosti, zatímco reálné mzdy budou pokračovat v růstu. Výzvou pro francouzskou vládu však bude fiskální politika, snížení rozpočtového deficitu a veřejného zadlužení, jakož i otázka reformy důchodů. 

Prezident Emmanuel Macron v reakci na jasnou porážku své strany v květnových euro volbách rozpustil Národní shromáždění a vypsal nové parlamentní volby, které se konaly těsně před Olympijskými hrami. Prezident spoléhal na to, že se Francie semkne a vytvoří se široká koalice proti Národnímu sdružení. To se sice stalo, ale minoritní vláda s postupem času ztrácela i tak velmi křehkou podporu, která vyústila v rámci projednávání státního rozpočtu na rok 2025, který premiér Barnier neokázal prosadit, v úspěšný pokus o svržení vlády ze strany krajní pravice a krajní levice. 
Nový premiér Francois Bayrou se tak stal během jednoho roku již čtvrtým francouzským premiérem. 

Ratingová agentura Moody‘s navíc v prosinci těsně po nástupu nového premiéra do funkce překvapivě snížila hodnocení úvěrové spolehlivosti Francie o jeden stupeň na Aa3. Snížení ratingu je jasným signálem, aby Francie vyvinula maximální úsilí k ozdravení svých veřejných financí. 
Hodnocení Moody‘s je tak nyní na stejné úrovni jako hodnocení agentur Fitch a Standard & Poor’s, které jej snížily již v létě. Rating Francie je tak nyní na stejné úrovni jako Česká republika.
V nadcházejícím roce však bude nejen Francie, ale celá EU muset reagovat na výzvy, kterým čelí evropská ekonomika, jako je slabší poptávka, nízký růst produktivity, vysoké ceny energií a stále nedostatečně integrovaný jednotný trh. To vše v kontextu války na Ukrajině a konfliktu na Blízkém východě a blížícímu se nástupu Donalda Trumpa, známého svou nepředvídatelností a protekcionistickou hospodářskou politikou, do funkce prezidenta USA. 
Analytici upozorňují, že politickou nestabilitu by mohla zhoršit i klesající čínská poptávka a kvůli Trumpově znovuzvolení i zhoršení vztahů mezi EU a Čínou a s tím spojené neshody mezi členskými státy EU ohledně obchodního přístupu k Číně.

Hospodářský růst 0,9%
Francouzská ekonomika ve čtvrtém čtvrtletí 2024 dle očekávání zaznamenala zpomalení růstu, poté co odezněl pozitivní dopad olympijských a paralympijských her, který se promítl ve třetím čtvrtletí.
Banque de France předpovídá pro Francii na rok 2025 slabý hospodářský růst, tažený částečně zahraničním obchodem a poptávkou ze strany soukromého sektoru. Ekonomická aktivita by měla těžit ze zrychlení spotřeby francouzských domácností, z poklesu inflace a růstu kupní síly, z mírného oživení firemních investic a příznivějšího vývoje světové poptávky. Svou prognózu hospodářského růstu na rok 2025 nicméně banka oproti zářijovým odhadům snížila o 0,3 procentního bodu na 0,9 %. V roce 2026 by měl růst dosáhnout 1,3 % a tento trend by měl pokračovat i v roce 2027. Odhady však zůstávají předmětem možných změn vzhledem k četným nejistotám, zejména politickým.

Inflace pod hranicí 2%
Data z loňského roku ukazují, že inflace způsobená důsledky pandemie Covid-19 a války na Ukrajině přestala dramaticky růst. Navzdory nejistotám souvisejícím s nestabilní domácí politickou situací a mezinárodním kontextem by inflace měla i nadále klesat a vést k postupnému zvyšování kupní síly obyvatelstva. To je zásadní změna oproti posledním dvěma až třem letům a především vrcholu 6,3 %, jehož ve Francii dosáhla v únoru 2023.
V srpnu 2024 inflace klesla pod hranici 2 %. Od léta byl pokles ještě výraznější díky zlevňování ropy. Meziroční růst spotřebitelských cen v listopadu a prosinci podle statistického úřadu INSEE zpomalil na 1,3 %. Podle harmonizovaného indexu spotřebitelských cen Eurostatu činila inflace ve Francii vloni 1,8 %, což je pod cílovými 2 % Evropské centrální banky.
V příštím roce se očekává stabilizace inflace ve výši 1,6 %, 1,7 % v roce 2026 a 1,9 % v roce 2027. 

Nezaměstnanost
Ekonomové očekávají, že v důsledku zpomalení hospodářské činnosti a problémům, jimž čelí francouzské firmy, by míra nezaměstnanosti ve Francii v letošním roce 2025 mohla dosáhnout až 8 – 8,5 % oproti původně očekávaným 7,5 %. Po stavebnictví budou zasaženy průmysl a služby. Celkem by tak soukromý sektor mohl v roce 2025 přijít o 100 000 pracovních míst.  Míra nezaměstnanosti by se měla stabilizovat kolem 7,25 % aktivní populace v roce 2027.
Francouzské firmy vzhledem ke stávající nejistotě na domácí půdě vyčkávají jak s investicemi, tak s náborem nových zaměstnanců. Situaci komplikuje i perspektiva nástupu D. Trumpa do Bílého domu a riziko zhoršení stavu německé ekonomiky. 
V případě obchodního konfliktu se Spojenými státy by avizovaná možnost zvýšení cel na dovážené produkty do USA o 20 %, měla velmi negativní dopady na evropskou ekonomiku. V tomto ohledu je nicméně Francie o něco méně zranitelná než její evropští sousedé, protože export do Spojených států zde tvoří pouze 1,7 % jejího HDP, zatímco například pro Německo představuje export do USA 4,2 % HDP. 

Rekordní deficit a zadluženost
Francouzská ekonomika se již od roku 2020 potýká s rekordními deficity a vysokým zadlužením, což bylo vloni důvodem jak ke zmíněnému snížení jejího ratingu, tak k zahájení sankčního postupu ze strany Rady EU při nadměrném schodku. Francouzský rozpočtový deficit dosáhl vloni 6,1 % HDP a zadlužení 112% HDP. 
Nová vláda si klade za cíl ušetřit v letošním roce přibližně 50 miliard eur a snížit deficit na úroveň mezi 5 % a 5,5 %. To by mělo zajistit o trochu více flexibility oproti plánu předchozí vlády ( ušetřit 60 miliard eur a snížit veřejný deficit z 6,1 % na 5 % HDP). Míra zadluženosti by se však dle očekávání ekonomů měla dokonce ještě zvýšit z aktuálních 112% na cca 117% v roce 2027.
Vláda premiéra Bayrou nemá v plánu zavádět nové daně, nicméně jedná o zvýšení stávající „flat-tax“, tj. dani z kapitálových výnosů z aktuálních 30 % na 33 %, o širším uplatnění mimořádné daně z příjmu firem, která by se dotkla přibližně 440 velkých skupin a měla by vynést 8 miliard eur již od tohoto roku či o uplatnění minimální sazby daně z příjmu fyzických osob z vysokých příjmů v rámci boje proti nadměrné daňové optimalizaci.

Domácnosti upřednostnily spoření před spotřebou
Francouzské domácnosti navzdory zpomalující inflaci vnímají svou životní úroveň negativně. Politická nejistota vede domácnosti k opatrnosti a k preferenci spoření na „horší časy”. Finanční úspory dokonce meziročně vzrostly o 2 procentní body disponibilního příjmu. 
I když ke konci roku došlo k výraznému nárůstu kupní síly disponibilního příjmu, domácností toho nevyužily ke zvýšení spotřeby, ale k dalšímu navýšení úspor. Obavy z možného zvýšení daní a přetrvávající negativní politické klima pravděpodobně stávající tendenci zatím neobrátí.
Míra úspor domácností tak na přelomu roku činila 18,2 % disponibilního příjmu. Finanční míra úspor, to jest úspor alokovaných do finančních produktů, dosáhla dokonce 8,8 % disponibilního příjmu, což rovněž představuje citelný nárůst oproti stavu o rok dříve, kdy dosahovala 6,2 %.

Perspektivy na rok 2025
Statistický úřad Insee zveřejnil data, z nichž vyplývá, že francouzské firmy v prosinci hodnotily své vyhlídky co se týče růstu průmyslové výroby jako nejhorší za posledních deset let s výjimkou období  pandemie. V roce 2024 podle výzkumu společnosti Trendeo více firem provoz ukončilo, než jich bylo založeno. Tento fakt je nicméně stále ještě důsledkem masivních podpor firem se strany státu během pandemie, a faktu, že počet krachů firem neodpovídal reálnému stavu, neboť ještě nyní dochází k normalizaci situace.
Nicméně nejistota na politické scéně, rozpočtové provizórium, či absence vize ohledně zvyšování daní vedly k nižší míře investic ze strany firem a vyčkávacímu přístupu. Zvýšená nejistota zároveň ovlivňuje nábor zaměstnanců a přispívá k růstu nezaměstnanosti. Vláda tak bude zároveň muset najít rovnováhu mezi bojem proti inflaci a podporou růstu. 
Ačkoli průmyslový sektor hlásí mírné zlepšení objednávek, toto zlepšení se týká především segmentu dopravy, konkrétně leteckého sektoru.
Plány prezidenta Emmanuela Macrona ve smyslu reindustrializace země a oživení francouzského průmyslu bohužel narážejí na značné překážky. Pouze 16 % firem plánuje investice do rozšíření kapacit v roce 2025, oproti 24 % v roce 2024, což je nejnižší poměr od roku 2002.
Podle ekonomů se francouzský průmysl stále nevzpamatoval z pandemie Covid-19. V říjnu 2024 byla průmyslová výroba ještě o 5,7 % nižší než v únoru 2020, těsně před pandemií. Jak se zdá, každá větší krize způsobí pokles průmyslové produkce a návrat na původní úroveň trvá mnoho let.
Průmyslová výroba ve Francii tvoří pouze 11 % francouzského HDP, oproti 21 % v Německu a 17,5 % v Itálii. Ve světovém měřítku představuje francouzská průmyslová výroba jen 1,8 %, zatímco Německo 5,2 % a Itálie 2,2 %.

V tomto kontextu bude klíčový důraz na inovace, odolnost podniků a investice do perspektivních odvětví, jako je letecký průmysl a zelené energie.

Rok 2025 by měl nicméně být rokem dalších převratných technologických změn a příležitostí pro podnikání díky pokračující digitalizaci, novým metodám řízení a inovacím.
Pro zachování konkurenceschopnosti musejí firmy automatizovat vnitřní procesy a zvyšovat jejich efektivitu.
Na trhu mají větší šanci uspět firmy, které dokážou efektivně sbírat, analyzovat a využívat data a přeměnit je na využitelné informace, které pomohou optimalizovat provoz a předvídání změn na trhu či personalizaci zákaznické zkušenosti.
Umělá inteligence se stává nezbytnou pro zvyšování efektivity firem, což by mělo v důsledku firmám umožnit věnovat více času činnostem s vysokou přidanou hodnotou. 
Firmy by měly věnovat pozornost otázce vlastní odolnosti v krizových situacích. Dbát na diverzifikací dodavatelů, optimalizací dodavatelských řetězců či zavést krizové plány. Schopnost zvládat krize a neočekávané situace se stává konkurenční výhodou.