V polovině května 2026 se v Paříži uskutečnil jeden z nejvýznamnějších evropských veletrhů zdravotnictví a zdravotnických inovací – SANTEXPO. S více než 700 vystavovateli a desítkami tisíc návštěvníků patří mezi klíčové platformy pro prezentaci trendů a inovací. Každoročně se jej účastní odborníci z z řad zdravotnických zařízení, veřejného i soukromého sektoru a poskytuje cenný vhled do struktury, priorit a budoucího vývoje tohoto tohoto perspektivního odvětví.

Letošní ročník opět potvrdil silnou pozici Francie jako jednoho z nejvýznamnějších zdravotnických trhů na světě.

Francouzské zdravotnictví jako strategický sektor ekonomiky

Zdravotnictví je pilířem francouzské ekonomiky i veřejné politiky. Francie je na 3. místě v rámci OECD z hlediska výdajů na zdravotnictví, kam nyní investuje více než kdykoli dříve. Výdaje dosahují 11,5 % HDP, více než 330 miliard eur ročně, a jsou převážně financovány z veřejných zdrojů.
Cílem je posílení suverenity, bezpečnosti, udržení technologické excelence a konkurenceschopnosti firem a stimulace ekonomiky.  Francouzské zdravotnictví je založené na univerzálním přístupu ke kvalitní péči, vysoké odbornosti a široké síti zařízení. Sektor je silně regulovaný, ceny léků a zdravotnických prostředků jsou často stanoveny státem. Francouzský zdravotnický systém je kombinací veřejného systému a soukromého poskytování péče.

Zdravotnický sektor se dlouhodobě vyznačuje stabilním růstem. Výdaje vzrostly z 162,4 mld. eur (2010) na téměř 266 mld. eur (2025), což přestavuje dlouhodobý průměrný roční růst cca 2,6 %.  Tento vývoj je tažen především demografickými změnami, rozvojem moderních technologií a rostoucími nároky na kvalitu péče.

Aktuální stav francouzského zdravotnického systému odráží několik dlouhodobých trendů. Podobně jako v dalších zemích OECD i ve Francii rostou výdaje na zdravotnictví výrazně vyšším tempem než veřejné příjmy. Hlavní příčinou tohoto fiskálního tlaku je demografický vývoj, který vede nejen k růstu počtu pacientů, ale především k zásadní změně struktury zdravotní poptávky. Podíl osob nad 65 let vzroste z 21,9 % (2024) na 26,5–28 % (2040) a počet osob nad 85 let se přiblíží hranici 5 milionů. Významným ukazatelem je i index ekonomické závislosti, který se zvýšil z 27 % v roce 2000 na více než 41 % v roce 2025 a může dosáhnout téměř 50 % do roku 2040, tedy přibližně jednoho seniora na dva ekonomicky aktivní obyvatele. Počet pacientů s chronickými nemocemi vzrostl z 8 mil. (2008) na 12,5 mil. (2024) a při zachování trendu může překročit 20 mil. (2040) Zdravotnictví je tak vystaveno dvojímu tlaku: kvantitativnímu (nárůst počtu pacientů) a kvalitativnímu (potřeba komplexnější, kontinuální a koordinované péče o pacienty s více diagnózami).
Zdravotnický systém dále čelí nedostatku lékařů, zejména v oblasti primární péče a nerovnoměrné dostupnosti péče na území Francie. Tyto strukturální problémy doplňují dále epidemiologické a environmentální změny. Paralelně narůstají nová zdravotní rizika spojená s klimatickou změnou a globalizací, včetně šíření infekčních onemocnění a nárůstu antimikrobiální rezistence.

Farmaceutický sektor

Farmaceutický průmysl patří mezi klíčová průmyslová odvětví Francie. Přítomnost globálních hráčů, jako je Sanofi, Ipsen či Servier, spolu se silným biotechnologickým a výzkumným zázemím činí z Francie jedno z center evropského farmaceutického průmyslu. Francie je po Německu 2. největším trhem s léčivy v Evropě a 5. na světě. Obrat představuje cca 80 miliard eur, z toho 47% směřuje na export. Generická léčiva ve Francii aktuálně přestavují přes 50 % léčiv hrazených pojišťovnami z hlediska objemu s ročním růstem prodejů cca 2 %.

Transformace francouzského zdravotnictví směrem k digitalizaci a technologicky vyspělému, datově řízenému a více preventivnímu modelu péče.

Jedním z nejvýraznějších trendů, který byl patrný napříč expozicemi i konferenčními bloky veletrhu SANTEXPO, je probíhající hluboká transformace francouzského zdravotnictví směrem k digitalizaci a technologicky vyspělému, datově řízenému a více preventivnímu modelu péče. Veřejné investice, včetně programu France 2030 (500 mil. eur), směřují do rozvoje AI, telemedicíny a eHealth.

Francie disponuje jedním z nejrozsáhlejších zdravotnických datových systémů na světě – unikátní datová infrastruktura SNDS pokrývá přibližně 99 % populace a představuje strategický nástroj zdravotní politiky.  Zásadní roli hraje také plaforma Health Data Hub, jež má usnadnit přístup k datům a jejich využití ve výzkumu i praxi.

Digitalizace mění model péče. AI umožňuje diagnostiku s přesností až 90 %, zefektivňuje klinické studie a podporuje personalizovanou medicínu a posun od reaktivní k prediktivní péči zaměřené na včasnou identifikaci rizik a prevenci. Více než 90 % obyvatel využilo digitální zdravotní služby a 78 % pacientů si objednává konzultace online.

Současně dochází k reorganizaci péče. Francie se snaží reagovat na rostoucí nedostatek zdravotnického personálu a efektivněji využívat dostupné kapacity: rozšiřují se kompetence nelékařských profesí, roste význam telemedicíny, zkracují se hospitalizace a péče se přesouvá do ambulantního a domácího prostředí. Systém směřuje k integrované péči propojující zdravotní a sociální služby.
Tento model otevírá prostor pro nové služby, technologie i obchodní modely, zejména v oblasti care managementu a asistované péče.

Dalším významným trendem je posilování prevence, která je ve Francii dosud pokulhává a je relativně podfinancovaná (3,9 % zdravotních výdajů oproti 5,5 % v EU). Nízká míra preventivních programů vede k pozdním diagnózám a vyšším nákladům na léčbu. Vývoj směřuje k masivnějším screeningům a aktivnímu monitoringu zdraví a většímu využití digitálních nástrojů k prevenci.

Prioritními  směry výzkumu jsou imunoterapie, genová terapie, vývoj radiofarmak, nové mRNA vakcíny, využití francouzských zdravotnických dat pro personalizovanou medicínu a výzkum, a technologie pro péči o vzácná genetická onemocnění.

Příležitosti pro české firmy

 

České firmy byly na SANTEXPO zastoupeny omezeně, francouzský trh však nabízí významný potenciál napříč mnoha dynamicky se rozvíjejícími segmenty. Klíčové příležitosti jsou v digitálním zdravotnictví, eHealth, zdravotnických prostředcích, analýze dat či aplikace umělé inteligence v diagnostice, prevenci a řešeních pro stárnoucí populaci.

Další významnou oblastí jsou technologie a služby zaměřené na dlouhodobou a domácí péči, vzhledem k tlaku na přesun části péče mimo nemocniční zařízení. S tím souvisí i rostoucí důraz na inovace v oblasti prevence a veřejného zdraví, včetně screeningových programů a nástrojů pro včasnou identifikaci zdravotních rizik. Neméně důležité jsou specializované služby a produkty reagující právě na demografické změny, jako jsou řešení podporující samostatnost seniorů nebo koordinaci komplexní péče o chronicky nemocné pacienty.

Francie disponuje šesti zdravotnickými inovačními klastry, které představují páteř zdravotnického průmyslu a jsou klíčové pro jeho konkurenceschopnost na evropské i globální úrovni: Alsace Biovalley, Atlanpôle Biothérapies, Eurobiomed, LyonBiopôle, Medicen Paris Region a Nutrition Santé Longévité. Tyto klastry mohou být atraktivními partnery pro české firmy i výzkumné instituce.

Neméně významná je poptávka po řešeních umožňujících snižování uhlíkové stopy výrobních procesů a udržitelných technologiích.
Francouzský trh zůstává otevřený mezinárodní spolupráci. Představuje tak příležitosti nejen k exportu, ale i k zapojení do širšího evropského ekosystému zdravotnických inovací. České firmy mají možnost se prosadit, pokud nabídnou inovativní, efektivní řešení s vysokou přidanou hodnotou, flexibilní přístup, budou sledovat aktuální vývoj a navážou strategická partnerství s místními klíčovými aktéry. Na druhé straně je však nutné počítat s relativně komplexním regulatorním prostředím.

Celkově lze konstatovat, že francouzské zdravotnictví vstupuje do fáze strukturální transformace, která zásadně mění nejen způsob poskytování péče, ale i charakter celého trhu. Právě tato dynamika činí z Francie jeden z nejzajímavějších a nejperspektivnějších zdravotnických trhů v Evropě.