Francouzská požární ochrana pod tlakem: miliarda EUR na obnovu techniky může otevřít příležitosti také českým firmám
24.08.2026 / 12:43 | Aktualizováno: 24.08.2026 / 13:12
Lesní požáry přestávají být pouze sezonním problémem jihu země, ale stávají se natolik významné, že jsou problémem ohrožujícím ekonomiku země. Jejich řešení vyžaduje významné investice do civilní ochrany. Po mimořádné sérii požárů v létě 2026 požaduje organizace „Départements de France“ více než jednu miliardu EUR dodatečné podpory na urychlení obnovy vybavení francouzských hasičských a záchranných služeb SDIS (services départementaux d’incendie et de secours).
Nejde zatím o schválený program, ale o požadavek departementů vůči státu. Jejich výše nicméně ukazuje, jak velký je rozsah potřeb státu. Pro české výrobce speciálních vozidel, hasičských nástaveb, ochranných prostředků, senzorů, dronů či komunikačních technologií proto může jít o trh, který stojí za systematické sledování.
I přesto, že francouzský stát svůj příspěvek na civilní ochranu v posledních letech zvyšuje, hlavní část financování SDIS nadále nesou departementy a obce. Příspěvky departementů na financování hasičských a záchranných služeb SDIS vzrostly od roku 2005 z přibližně 1,5 miliardy na 3,3 miliardy eur, což je pro departementy neudržitelné. Podobně rychle totiž rostou i jejich další náklady, například na sociální výdaje.
Francouzský systém civilní ochrany není jedním centralizovaným trhem. Strategické letecké prostředky spravuje stát, zatímco významnou část pozemní techniky a vybavení pořizují jednotlivé SDIS. Obchodní příležitosti je proto třeba hledat nejen na úrovni francouzské Sécurité civile, ale také v konkrétních departementech.
Francouzští hasiči každoročně zasahují u více než 4,7 milionu mimořádných událostí, což v průměru představuje přes 13 000 zásahů denně. Jejich činnost zahrnuje široké spektrum úkolů, od hašení požárů, zásahů u dopravních nehod až po poskytování neodkladné přednemocniční péče.
Francouzská požární ochrana disponuje rozsáhlou sítí přibližně 250 tisíc hasičů, z toho je přibližně 43 400 profesionálních hasičů. Systém je ve značné míře závislý na dobrovolnících, jejichž počet však v posledních letech klesá. Další předností francouzského systému je dobrá koordinace a možnost přesouvání jednotek i techniky mezi departementy a využití evropského mechanismu civilní ochrany při velkých katastrofách.
Před sezonou 2026 bylo na boj s lesními požáry vyškoleno přibližně 91 000 hasičů. Po požárech v roce 2022 francouzský stát začal s nákupem 1 083 nových hasičských vozidel. Do července 2026 však byla dodána jen polovina tohoto objemu. Investice do techniky pokračují. Jejich potřeba ale stoupá úměrně s tím, jak se zvětšuje plocha ohrožených oblastí. V roce 2025 byla ohrožená místa vytipována ve 48 departamentech, v roce 2026 se jedná již o 52 departamentů.
Gironde: test limitů francouzského systému
Nejvýraznějším varováním léta 2026 se stal požár v Gironde. Požár, který vypukl 22. července u Saumos zasáhl přibližně 42 000 hektarů. Šlo o mimořádně rozsáhlou událost, která si vyžádala nasazení jednotek a techniky z celé Francie. Byl to největší lesní požár ve Francii od roku 1949. Česká republika poskytla 2 hasičské vrtulníky Black Hawk s posádkou Hasičského záchranného sboru ČR. Stroje vybavené vakem Bambi Bucket o objemu 3 450 litrů vody zasahovaly především v těžko dostupném terénu. Součástí sedmičlenného týmu byli dva piloti, dva technici, velitel modulu z Hasičského záchranného sboru Královéhradeckého kraje a dva letečtí záchranáři z Hasičského záchranného sboru Jihomoravského kraje.
Nasazení českého týmu potvrdilo schopnost České republiky poskytovat specializovanou pomoc při rozsáhlých lesních požárech a současně přispělo k dalšímu posílení spolupráce mezi Českou republikou a Francií v oblasti civilní ochrany a krizového řízení.
Gironde přitom patří k departementům, které své kapacity po katastrofálních požárech roku 2022 posilovaly. Rozsah požáru roku 2026 tedy ukázal, že samotná modernizace tradičně exponovaných SDIS nemusí při novém měřítku rizika stačit. Události v Landes de Gascogne letos potvrdily klíčový význam připravenosti techniky na různé typy lesních porostů. Přístup hasičů velmi ztížilo písčité podloží a dlouhé vzdálenosti. Omezený přístup k některým ohniskům upozornil na význam terénních vozidel, zásobování vodou a schopnosti operovat mimo zpevněné komunikace.
Právě zde může existovat zajímavý prostor pro české firmy, které nabízejí terénní podvozky, lesní hasičské speciály, velkoobjemové cisterny a další techniku pro zásah v obtížně dostupném terénu.
Var: náročný zákazník a potenciálně cenná reference
Požár, který vypukl 21. července 2026 v departementu Var, zaměstnával hasiče SDIS 83 osmnáct dní a zasáhl přibližně 6 300 hektarů. V některých fázích bylo nasazeno až 850 hasičů. Událost znovu poukázala na význam přístupových cest, protipožárních pásů, ochrany budov a připravenosti techniky pro dlouhodobý zásah.
Var je z obchodního hlediska jiným typem trhu než Gironde. Nejde o SDIS, který by se teprve učil bojovat s lesními požáry, ale o velmi zkušený sbor.
Pro české firmy proto může představovat zajímavé prostředí v oblasti technologií, které již etablovanému systému přinášejí vyšší mobilitu, ochranu posádky, rychlejší logistiku nebo lepší situační přehled.
Departementy Aude, Hérault a Gard: požáry jako dlouhodobá realita
Departement Aude byl zasažen požárem mimořádného rozsahu již v roce 2025. Tehdy bylo nasazeno přibližně 2 100 hasičů a 500 vozidel. Oheň zasáhl přes 16 tisíc hektarů. Mimořádná byla také rychlost šíření požáru, která ukázala limity klasického zásahu v kombinaci vysokých teplot, sucha a větru.
V Gard, tzv. SDIS 30, vzrostl počet zásahů během posledních deseti let o 46 %. Tamní hasičský sbor SDIS disponuje 720 profesionálními a přibližně 2 000 dobrovolnými hasiči. Již před letošními požáry místní představitelé upozorňovali na rostoucí tlak na své kapacity.
Pro české dodavatele by tato oblast mohla být zajímavá především v oblasti vozidel, osobních ochranných prostředků, logistiky přívodu vody a komunikačních technologií.
Hasičská technika
Francouzské hasičské sbory využívají především techniku domácích výrobců Gimaex, Desautel, Gallin a Sides, kteří dodávají cisternové vozy, lesní speciály a vyprošťovací a velitelská vozidla. V reakci na rostoucí počet lesních požárů se zvyšují zejména nákupy vozidel určených pro zásahy v přírodním terénu.
Důležitou součástí francouzského systému civilní ochrany je také letecká technika. Francie disponuje jednou z nejsilnějších leteckých hasičských flotil v Evropě, která je klíčovým prvkem při boji s rozsáhlými lesními požáry.
Současně je ale nejviditelnější slabinou francouzské civilní ochrany právě stárnoucí letecká flotila a stav leteckých prostředků. Jádro francouzské flotily tvoří dvanáct Canadairů, jejichž průměrné stáří se pohybuje kolem třiceti let. Jejich provoz komplikuje náročná údržba, koroze způsobovaná mořskou vodou a problémy s dostupností náhradních dílů.
Pro většinu českých firem však není realistické konkurovat výrobcům velkých hasicích letadel. Zajímavější mohou být subdodávky, senzory, avionika, drony a zejména pozemní technika podporující letecký a pozemní zásah.
Drony, senzory a včasná detekce
Jednou z nejzajímavějších oblastí budoucích investic jsou technologie, jejichž cílem není samotné hašení, ale zabránit tomu, aby se z malého požáru stal velký.
Francouzské jednotky již nyní využívají drony a další nové technologie. I před sezonou 2026 jejich význam dále rostl. Modernizace by ale měla zahrnovat také technologie pro detekci a sledování požárů a lepší práci s informacemi v terénu.
Právě zde by mohl existovat prostor pro české firmy působící v oblasti dronů, senzoriky, termovizního vyhledávání ohnisek, mapování požární fronty nebo kontrolu již uhašených oblastí.
Komunikace a situační přehled
Rozsah zásahů v Gironde a Aude ukazuje také potřebu koordinovat stovky vozidel, letecké prostředky a tisíce zasahujících osob. To vytváří potenciální prostor pro dodávky systémů velení a řízení (technologie C2), bezpečnou komunikaci, lokalizaci jednotek, digitální mapování požářiště a integraci dat z různých senzorů.
V tomto případě jde spíše o potenciál adaptovat existující české technologické kompetence na civilní ochranu než o již doloženou poptávku po konkrétním českém řešení. Pro českého dodavatele by pravděpodobně byla perspektivnější cesta přes pilotní projekt s konkrétním SDIS nebo francouzským technologickým integrátorem než snaha prodávat samostatný dron jako hotový hasičský produkt. Takovými integrátory jsou například CS GROUP (program PARADE společnosti Thales a Sopra Steria Group), Airbus Defence & Space (platforma Wildfire Sentinel), Exavision (společně s Thales a CS Group), Safran Electronics & Defense či Drone Volt.
Osobní ochranné prostředky: velký a kontinuální trh
Požáry současně zvyšují požadavky na osobní ochranu zasahujících. Hasiči tráví dlouhé hodiny práce ve vysokých teplotách a pod značnou fyzickou zátěží. Proto je nezbytné kombinovat ochranu proti sálavému teplu s co nejnižší hmotností a vysokou pohyblivostí.
Význam ochrany kritické infrastruktury
Rostoucí význam má také speciální ochrana průmyslových, energetických a dalších strategických objektů před lesními požáry. Mimořádná situace vznikla letos při požáru v Gironde. Jednotky musely chránit také vojenský objekt Camp de Souge, kde se nacházely výbušniny. Součástí ochrany bylo vytváření rozsáhlých protipožárních pásů a využití těžké lesní techniky.
Tento segment může vytvářet příležitosti nejen ve veřejných zakázkách SDIS, ale také v soukromém sektoru – například v oblasti ochrany průmyslových areálů, energetiky, skladů nebo kritické infrastruktury.
Miliarda eur je signál, nikoli zakázka
Pro české exportéry je důležité správně číst současnou francouzskou debatu. 1,1 miliarda EUR zatím není schváleným investičním programem. Jde o požadavek Départements de France, aby stát pomohl financovat rychlejší obnovu vybavení SDIS.
Obchodně-ekonomické oddělení Velvyslanectví ČR v Paříži pravidelně sleduje vyhlašované veřejné zakázky a české firmy o nich informuje. Období před případným uvolněním nových prostředků je nicméně vhodné pro obchodní přípravu českých firem a průzkum trhu.
Je dobrý čas na to, aby české firmy fungující ve zmíněných oblastech zkusily již nyní identifikovat několik prioritních SDIS, prověřit technické normy a homologace, najít francouzské distributory či integrátory a nabídnout pilotní nebo demonstrační projekty.
Francouzská debata po požárech roku 2026 se totiž netýká jen počtu Canadairů. Ukazuje mnohem širší potřebu obnovy systému – od terénních vozidel a logistiky přívodu vody přes osobní ochranné prostředky až po drony, senzory a digitální řízení zásahu.
A právě v těchto oblastech existuje mezi francouzskou potřebou a českými průmyslovými kompetencemi zajímavý průnik.