Věda a výzkum patří k hlavním motorům moderní ekonomiky. Inovace vznikající z vědeckého poznání posilují konkurenceschopnost nejen firem, ale i ekonomik jako takových. Investice do výzkumu se tak dlouhodobě promítají do vyšší produktivity, udržitelného růstu a schopnosti reagovat na globální výzvy.
Čeští vědci působící ve Francii a v zahraničí obecně mohou k tomuto úsilí významně přispět – ať už přenosem znalostí, zapojením se do společných výzkumných programů, nebo budováním mostů mezi českými a francouzskými institucemi. Jejich práce posiluje nejen vědeckou prestiž Česka, ale i jeho schopnost uplatnit se v evropském inovačním prostoru.

Po úspěšném loňském ročníku se tak v prostorách velvyslanectví konal již druhý ročník setkání českých vědců a vědkyň - CZECH-FRENCH SCIENCE MEETUP 2025. který byl příležitostí pro sdílení zkušeností, diskuzi o spolupráci mezi českými a francouzskými institucemi i navazování nových profesních kontaktů. Setkání bylo určeno vědkyním a vědcům ze všech oborů – přírodovědných, technických, společenskovědních i humanitních v akademické sféře, neziskovém sektoru či v soukromých firmách - a zúčastnilo se jej přibližně třicet odborníků z různých oblastí výzkumu. Meetup se uskutečnil za osobní účasti předsedy Akademie věd ČR, Radomíra Pánka a člena Akademické rady AV ČR Ondřeje Santolíka, předsedy Rady pro zahraniční spolupráci AV ČR. Zástupci Akademie věd ČR využili svůj pobyt ve Francii také k jednáním s významnými francouzskými výzkumnými institucemi – CEA, CNRS a INSERM, které jsou dlouhodobými partnery Akademie věd ČR a jejích jednotlivých ústavů.

Program zahájili velvyslanec České republiky ve Francii Jaroslav Kurfürst, předseda Akademie věd ČR, Radomír Pánek a ředitel Czexpats in Science Matouš Glanc, kteří ve svých úvodních vystoupeních zdůraznili význam mezinárodní mobility, vzájemného propojení výzkumných komunit a roli českých vědců ve Francii jako mostů mezi oběma zeměmi. Zdůraznili rovněž důležitost transferu znalostí a technologií a spolupráce s průmyslovým sektorem.

Pařížské setkání potvrdilo, že česká vědecká komunita ve Francii je velmi aktivní a otevřená spolupráci napříč obory i generacemi.

Keynote přednášky

Inspirativní keynote přednášky nabídly dva různé pohledy na vědeckou práci a česko-francouzské akademické propojení.

Karel Břinda vystudoval matematickou informatiku na Fakultě jaderné a fyzikálně inženýrské ČVUT v Praze, doktorát z informatiky získal na Université Paris-Est ve Francii a následně působil jako postdoktorand na Harvard Medical School a Harvard TH Chan School of Public Health v Bostonu, USA. Nyní získal permanentní výzkumnou pozici v INRIA/IRISA Rennes (Národní institut pro výzkum v oblasti informatiky a automatizace, Francie). Věnuje se výpočetní genomice, a to především algoritmům pro rychlou diagnostiku a monitorování infekčních nemocí pomocí sekvenování DNA.
Ve své přednášce „Od bakterií k bitům a zase zpět: rychlejší, přesnější a chytřejší diagnostika antibiotické rezistence“ představil možnosti využití informatiky a umělé inteligence v medicínské diagnostice a v boji proti antibiotické rezistenci.

Kristýna Matysová, vystudovala moderní literaturu na pařížské Sorbonně, kde v roce 2011 obhájila doktorát na téma modernity v české a francouzské literatuře první poloviny 20. století. Nyní působí jako vyučující češtiny a interkulturní komunikace na Université de Lille v Centre de Langues (CLIL) a zároveň v laboratoři CECILLE (Centre d'Études en Civilisations, Langues et Lettres Étrangères), kde zastává funkci chargée de mission Label international. Ve svém příspěvku „Od Baudelaira k Vlastimillu aneb o jedné česko-francouzské akademické cestě“ přiblížila osobní zkušenost s akademickým působením mezi dvěma kulturami a univerzitními prostředími.

Flash talks

V následném bloku tříminutových prezentací představilo 7 českých vědců své výzkumné projekty ve Francii. Rozmanitost témat potvrdila šíři jejich vědeckého působení ve Francii – od biofyziky přes informatiku a AI až po astrofyziku.

• Pavel Müller, CNRS / Université Paris-Saclay / I2BC – Fotoaktivní proteiny: molekulární stroje využívající světlo od úsvitu evoluce…

• Michal Růžek, ČVUT, VUT, MUNI, INSA de Lyon – Akustika jako diagnostický nástroj kolenního kloubu

• Jan Butora, CNRS / CRIStAL – Detekce AI generovaných obrázků

• Anna Hlukhaniuk, Université de Nantes / Ústav makromolekulární chemie AV ČR – From Repair to Therapy: Nanocomposites in Medicine

• Julius Hrivnac, CNRS / CERN – Rubín Observatory Alerts – co se děje na obloze

• Denisa Skurková, CEA Paris-Saclay – Chemical Approaches Toward Therapeutic Resistance

• Kateřina Jeřábková-Roda, INSERM Est – CRBS, Strasbourg – Peripheral positioning of lysosomes promotes melanoma aggressiveness

Panelová debata

Závěr odborného programu patřil panelové diskuzi na téma „Čeští vědci a vědkyně ve Francii: výzvy, návraty, propojení“, která nabídla prostor k zamyšlení nad udržením kontaktu s českým akademickým prostředím, možnostmi návratu do Česka i způsoby, jak posilovat česko-francouzské vědecké vazby.

Panelisté:

• Radomír Pánek, předseda Akademie věd České republiky

• Kateřina Segešová, doktorandka bohemistiky; PhD studentka Masarykovy univerzity a Sorbonny; vyučující v České škole bez hranic v Paříži

• Ivan Šmilauer, docent jazykovědy na VŠ Inalco; PhD student FF UK a Inalco; člen týmu v rámci programu PHC Barrande Inalco a MFF UK

• Vladimír Sobota, postdoktorand v oblasti počítačových simulací srdečních arytmií na Masarykově univerzitě (dříve postdoktorand na IHU LIRYC, Bordeaux)

• Debatu moderovali Štěpánka Nedvědová a Petr Dobiáš

 

Czexpats in Science
Czexpats in Science je česká platforma dlouhodobě usilující o propojování českých vědců v zahraničí a o vytváření mostů mezi zahraničními zkušenostmi a domácí vědou. Podporuje české výzkumníky, aby nacházeli ve světě oporu i inspiraci a zároveň zůstávali v kontaktu s domácím akademickým prostředím. Pomáhá vědcům působícím v zahraničí lépe se orientovat v českém vědeckém systému, usnadňuje jejich případný návrat do Česka a nabízí prostor pro sdílení zkušeností, které mohou pozitivně ovlivnit rozvoj české vědy. Současně podporuje mezinárodní mobilitu a šíření dobré praxe napříč vědeckou komunitou.

Pařížské setkání českých vědců navázalo jak na již zmíněný loňský ročník, tak na několik předchozích setkání vědců v dalších významných  evropských městech. Kromě konferencí a workshopů sdružení českým vědcům v zahraničí  nabízí možnost zaregistovat se v tzv. “Mapě vědců” - https://czexpats.org/mapa-vedcu/, která zachycuje cca 400 českých vědců ve více než 40 zemích světa  a je platformou pro další networking.

Organizátoři setkání  v Paříži :

Veronika Verdonckt Smutná – klinická vědkyně, vývoj protinádorových léčiv, ITM Isotope Technologies Munich SE
Vladimír Sobota – postdoktorand, počítačové simulace srdeční arytmie, Fyziologický ústav Lékařské fakulty Masarykovy univerzity
Štěpánka Nedvědová – postdoktorandka v oboru biochimie a biofyziky, CNRS, Institut de Chimie des Substances Naturelles
Petr Dobiáš – docent, CY Cergy Paris Université

 

 

Velvyslanectví České republiky ve Francii děkuje všem účastníkům a partnerům za jejich zapojení a těší se na další společné projekty podporující česko-francouzskou vědeckou spolupráci.