České vědeckotechnologické parky hledaly inspiraci na světové konferenci IASP v Cannes
03.11.2026 / 09:20 | Aktualizováno: 03.11.2026 / 09:30
Jak proměnit vědeckotechnologické parky ve skutečné motory inovací a regionálního rozvoje? Jaké služby mají poskytovat firmám a výzkumným institucím a jak zajistit jejich dlouhodobou konkurenceschopnost?
Právě těmito otázkami se zabývali zástupci českých vědeckotechnologických parků a inovačních center na 43. světové konferenci Mezinárodní asociace vědeckých parků a inovačních oblastí (IASP), která se konala ve dnech 27.–30. října 2026 v Cannes. Česká účast byla podpořena projektem ekonomické diplomacie (PROPED), který realizovalo Velvyslanectví České republiky v Paříži ve spolupráci s CzechBusiness.
Konference, jejímž hostitelem byl jeden z nejznámějších evropských technologických parků Sophia Antipolis, přilákala přibližně tisíc odborníků, manažerů vědeckotechnologických parků, podnikatelů, výzkumníků a investorů z celého světa. Diskuse se zaměřily na aktuální výzvy inovačních ekosystémů, od umělé inteligence a zdravotnictví až po klimatické technologie a transformaci bývalých průmyslových areálů.
Zásadním tématem byla proměna tradičních vědeckotechnologických parků v komplexní inovační ekosystémy.
Zkušenosti ze zahraničí ukazují, že samotná nabídka kanceláří, laboratoří a technické infrastruktury již nestačí. Úspěšné parky musí aktivně propojovat firmy, univerzity, výzkumné instituce, investory a veřejnou správu, podporovat vznik nových podniků a vytvářet podmínky pro přenos výsledků výzkumu do praxe. Jejich úspěch se tak neměří pouze obsazeností prostor, ale především schopností přitahovat talenty, investice a inovativní projekty a přispívat k hospodářskému rozvoji regionu.
Jedním ze současných trendů je vznik tzv. innovation districts – inovačních čtvrtí, které na jednom území propojují výzkum, podnikání, vzdělávání, bydlení a veřejný prostor. Na rozdíl od tradičních technologických parků se stávají přirozenou součástí městského života a podporují každodenní spolupráci různých aktérů. Dalším důležitým konceptem jsou living labs, tedy živé laboratoře, v nichž firmy, výzkumníci, veřejná správa a samotní uživatelé společně vyvíjejí a testují nové technologie a služby v reálném prostředí. Oba přístupy ukazují, že inovace vznikají především tam, kde existuje intenzivní spolupráce a možnost praktického ověřování nových řešení.
Významnou součástí české účasti byl mezinárodní kulatý stůl organizovaný Velvyslanectvím ČR v Paříži, který umožnil přímou výměnu zkušeností mezi českými účastníky a jejich zahraničními kolegy z Turecka, Lucemburska, Rakouska a Švédska i se zástupcem obchodní komory na Azurovém pobřeží. Živá diskuse se soustředila zejména na modely řízení a financování parků, poskytované služby, spolupráci s průmyslem a univerzitami či roli municipalit a regionálních samospráv. Zahraniční zkušenosti nabídly inspiraci, jak vytvářet dlouhodobě udržitelné inovační prostředí odpovídající potřebám podniků i regionů.
Českou delegaci tvořili zástupci CTP, Prague Innovation Institute, Technology Park Brno, Cérka Innovation District, Karlovy Vary Regional Innovation Centre, Ústeckého regionálního inovačního prostředí a South Bohemian Science and Technology Park. Setkání poskytlo příležitost nejen k navázání mezinárodních kontaktů, ale také ke vzájemné výměně zkušeností mezi českými regiony, které se nacházejí v různých fázích rozvoje své inovační infrastruktury.
Zkušenosti z Cannes jsou důležitým podnětem také pro česká města, kraje a regionální rozvojové agentury, které plánují vznik nebo další rozvoj vědeckotechnologických parků a inovačních center. Ukazují, že klíčem k úspěchu není pouze investice do budov, ale především jasná strategie, profesionální řízení, kvalitní služby a schopnost spojovat partnery kolem společných inovačních projektů. Právě tak mohou vědeckotechnologické parky naplnit očekávání svých zřizovatelů a stát se skutečnou hybnou silou inovací, konkurenceschopnosti a ekonomického rozvoje českých regionů.






