українською  česky 

rozšířené vyhledávání

Z dějin vzájemných vztahů

věnováno Karlu Štindlovi, třetímu českému velvyslanci v Ukrajině a skvělému člověku

Osudy Ukrajiny a Česka jsou již po staletí propojeny celou řadou známých i menších událostí, stěhováním tisíců Čechů na území dnešní Ukrajiny a Ukrajinců do českých zemí, působením umělců, politiků, vědců i padlými Čechy a Ukrajinci, kteří několikrát v moderních dějinách bojovali proti společným nepřátelům. Následující pojednání se pokouší přiblížit intenzitu a rozmanitost česko-ukrajinských vztahů především na sklonku 19. a v průběhu 20. století.

Díky ukrajinskému archeologovi českého původu Chvojkovi víme, že bohaté vztahy se střední Evropou mělo dnešní ukrajinské území již na přelomu 4. a 3. tisíciletí před naším letopočtem v době takzvané tripolské kultury. Z prostoru dnešní Ukrajiny přišli do České kotliny v 6. století našeho letopočtu prapředci Čechů O několik desítek let později – kolem poloviny 9. století - působil na břehu Azovského moře v tehdejším Chazarském státě řecký misionář Cyril, jenž později spolu se svým bratrem Metodějem dal v rámci své misie na Velké Moravě základ dnešní cyrilici (azbuce) a prosadili staroslověnštinu jako bohoslužebný jazyk. Intensivní byly také vztahy v 9. až 11. století existující mocné Kyjevské Rusi s českým prostorem.

Vzájemné vztahy byly živé i v pozdějších dobách – kupříkladu známý kozácký hejtman první poloviny 18. století Pylyp Orlyk, jehož Ukrajinci považují za autora své první ústavy, pocházel z české katolické rodiny, která v 15. století odešla z Čech do Polska a poté dále na východ.

Bitva u Sokolova

thumb

Koncem února 1943 po mohutných ofenzívách Rudé armády ve Velké vlastenecké válce došlo k zastavení jejího postupu. V prostoru ukrajinského Charkova neměli Sověti souvisle pokrytou frontu, čehož využili Němci a vrhli se do protiútoku. A právě zde… více ►

Bitva u Bachmače

thumb

Bitva u Bachmače byla bitva první světové války. Boje československých legií (Československo ještě neexistovalo) proti německé přesile proběhly 8. – 13. března 1918 u dnešního ukrajinského města Bachmač. více ►

Věk národních obrození a průmyslového rozvoje

V 19. století žila v Praze i dalších českých městech řada Ukrajinců, včetně mnoha studentů Ukrajinští zástupci se také zúčastnili Slovanského sjezdu v červnu 1848. více ►

První světová válka

Když v roce 1914 vypukla první světová válka, bojovali obyvatelé Ukrajiny podobně jako Češi v řadách obou znepřátelených bloků – tzv. Ústředních mocností, kam patřilo Německo, Rakousko-Uhersko a další země, i tzv. Dohody, jejíž součástí bylo… více ►

Ukrajinci v meziválečném Československu

Nedlouho po skončení války a rozpadu Rakouska-Uherska, jež bylo společným domovem Čechů a části Ukrajinců, a vyhlášení nezávislosti Československa 28. října byl 12. listopadu 1918 Národní radou rusínskou v USA vysloven první požadavek připojit… více ►

Druhá světová válka

Po mnichovském diktátu na podzim 1938, vyhlášení takzvaného Slovenského státu 14. března 1939 a okupaci zbytku okleštěného Československa nacistickým Německem 15. března odešlo několik stovek vojáků přes Polsko do Sovětského svazu. více ►

Poválečný čas nesvobody

Represím se nevyhnuli ani Ukrajinci a další lidé, kteří uprchli po první světové válce před bolševiky do ČSR. Řadu z nich, včetně těch, kteří se mezitím stali československými občany, unášely v prvních poválečných měsících jednotky NKVD „Směrš“… více ►

Po pádu komunistické totality

Koncem 80. let navázali spolupráci představitelé nezávislých iniciativ a intelektuálů, kteří se soustředili na výměnu nezávislých informací a literatury. Významnou roli v udržování těchto kontaktů měla Zina Genyk-Berezovská a další potomci… více ►

Další čtení