Z dějin vzájemných vztahů
věnováno Karlu Štindlovi, třetímu českému velvyslanci v Ukrajině a skvělému člověku
Osudy Ukrajiny a Česka jsou již po staletí propojeny celou řadou známých i menších událostí, stěhováním tisíců Čechů na území dnešní Ukrajiny a Ukrajinců do českých zemí, působením umělců, politiků, vědců i padlými Čechy a Ukrajinci, kteří několikrát v moderních dějinách bojovali proti společným nepřátelům. Následující pojednání se pokouší přiblížit intenzitu a rozmanitost česko-ukrajinských vztahů především na sklonku 19. a v průběhu 20. století.
Díky ukrajinskému archeologovi českého původu Chvojkovi víme, že bohaté vztahy se střední Evropou mělo dnešní ukrajinské území již na přelomu 4. a 3. tisíciletí před naším letopočtem v době takzvané tripolské kultury. Z prostoru dnešní Ukrajiny přišli do České kotliny v 6. století našeho letopočtu prapředci Čechů O několik desítek let později – kolem poloviny 9. století - působil na břehu Azovského moře v tehdejším Chazarském státě řecký misionář Cyril, jenž později spolu se svým bratrem Metodějem dal v rámci své misie na Velké Moravě základ dnešní cyrilici (azbuce) a prosadili staroslověnštinu jako bohoslužebný jazyk. Intensivní byly také vztahy v 9. až 11. století existující mocné Kyjevské Rusi s českým prostorem.
Vzájemné vztahy byly živé i v pozdějších dobách – kupříkladu známý kozácký hejtman první poloviny 18. století Pylyp Orlyk, jehož Ukrajinci považují za autora své první ústavy, pocházel z české katolické rodiny, která v 15. století odešla z Čech do Polska a poté dále na východ.