Pocházel z početné rodiny zedníka; po absolvování měšťanky se vyučil zámečníkem (1941), pak pracoval až do r. 1948 v pražském ČKD. Za války se zúčastnil ilegálních komunistických aktivit, v r. 1945 vstoupil formálně do KSČ a od srpna 1948 působil v jejím aparátu, nejprve krátce v OV KSČ v Rumburku, později na ÚV v Praze, kde se už r. 1950 stal úředníkem jeho MO. V únoru 1955 přešel na MZV, byl zařazen do sovětského odboru a brzy byl vyslán v roli velvyslaneckého rady (!) na ambasádu do Moskvy, kde měl na starosti organizování tamní „stranické“ práce. V srpnu 1959 byl odvolán, od září t.r. studoval na VŠ politické při ÚV KSČ, po jejím absolvování (RSDr. 1963) pak přešel zpět na MO ÚV KSČ jako vedoucí jednoho z odborů. V r. 1968 zde náležel k prosovětským elementům (asistoval mj. při obsazování budovy ÚV sovětskými parašutisty), od r. 1969 byl pak zástupcem vedoucího reorganizovaného OMP ÚV KSČ. V červenci 1985 byl schválen za nového (posledního komunistického) velvyslance v Norsku a zde pak působil do konce ledna 1990, kdy byl odvolán do Prahy a penzionován.

Jindřich DEJMEK, Diplomacie Československa, Díl II. Biografický slovník československých diplomatů (1918-1992). Praha 2013, s. 674