Po absolvování reálného gymnázia v Boskovicích (maturita 1928) vystudoval FF MU (1933; PhDr. 1947), poté působil jako suplující profesor na gymnáziích převážně na Slovensku, např. v Nových Zámcích, v Levoči a nakonec v Žilině, a to až do r. 1941, kdy byl vypovězen do protektorátu. Již před válkou se hlásil ke KSČ, v l. 1942-45 byl vězněn v KT Buchenwald. Po osvobození vyučoval krátce jako gymnaziální prof. v Brně a od podzimu 1945 byl úředníkem ministerstva školství a národní osvěty, kde posléze vedl oddělení pro školské a vědecké styky se slovanskými národy. Od 1. 6. 1949 přešel do služeb MZV, kde pak působil v různých funkcích téměř tři další dekády. Brzy po nástupu na MZV byl jmenován vedoucím oddělení pro balkánské socialist. země tehdejšího odboru ELD, už v září 1950 byl pak vybrán za prvního čs. vyslance do Pákistánu, kde vedl tamní velvyslanectví až do léta 1954. Po návratu do Prahy se stal k 1. 9. 1954 vedoucím oddělení zemí Dálného východu v AO MZV (AO/2), v červnu 1956 byl pak čs. vládou jmenován prvním poválečným vyslancem v Řecku, kde působil až do října 1960. Po návratu z Athén se stal zástupcem vedoucího 2., východoevropského TO MZV, od ledna 1963 do srpna 1967 byl pak vyslancem (od srpna 1964 prvním velvyslancem) v Nizozemí. Od srpna byl vedoucím tehdejšího Kulturně propagačního sekretariátu, posléze (od r. 1972) vedl OKS FMZV, kde se podílel také na přípravě agendy pro přípravná jednání KBSE. V březnu 1976 byl penzionován, další 3 roky pak působil v OKS jako penzista.

Jindřich DEJMEK, Diplomacie Československa, Díl II. Biografický slovník československých diplomatů (1918-1992). Praha 2013, s. 673