Vyrůstal v početné dělnické rodině. Vystudoval gymnázium (které ovšem dokončil až ve formě dálkového studia v r. 1967) a později i mezinárodní právo na PrF UK v Praze (JUDr. 1972). Od r. 1954 do r. 1962 pracoval u Krajské plemenářské správy v Opavě, pak jako řidič VŽKG v Ostravě. Na MZV nastoupil v rámci náboru nových, spolehlivých „kádrů“ v říjnu 1973 a působil zde pak s přestávkou až do prosince 1990. V l. 1973-75 nejprve absolvoval postgraduální studium mezinárodních vztahů na VŠP při ÚV KSČ a po ročním působení v 5., západoevropském odboru FMZV byl v říjnu 1976 vyslán jako I. taj. na čs. ambasádu v Římě, vedenou tehdy velvyslancem Rohalem-Ilkivem (viz). Po návratu do Prahy přešel v červnu 1980 jako instruktor do OMP na ÚV KSČ, v červnu 1985 se však na FMZV vrátil a vzápětí byl vyslán jako (poslední komun.) velvyslanec do Itálie, kde působil až do prosince 1989. I díky celkovému uvolnění atmosféry v Evropě se mu podařilo zorganizovat vůbec první návštěvu šéfa italské diplomacie v Praze od vzniku republiky a navázal také jisté kontakty s italskými socialisty a křesťanskými demokraty a podílel se na určité aktivizaci vztahů ČSSR s Vatikánem, vyústivší do návštěvy kardinála státního sekretáře v Praze r. 1985. O jeho odvolání bylo rozhodnuto ještě krátce před listopadem 1989 (poč. r. 1990 ho měl nahradit dosavadní zástupce vedoucího OMP ÚV KSČ I. Fráňa), pracovní poměr s FMZV rozvázal definitivně k 31. 12. 1990. V současné době působí jako advokát v Praze-Vinoři.

 Jindřich DEJMEK, Diplomacie Československa, Díl II. Biografický slovník československých diplomatů (1918-1992). Praha 2013, s. 672 -673