Pocházel z rodiny českého četníka, sloužícího na Slovensku, r. 1939 se musel rodiči vrátit do Čech a gymnaziální studia dokončil v Olomouci. V l. 1944-45 se aktivně účastnil odboje v řadách partyzánského oddílu Tito (podle vlastního životopisu tehdy vstoupil i do služeb NKVD) a hned v květnu 1945 vstoupil do KSČ. Po osvobození vystudoval PrF UK, kde již od podzimu 1947 vedl studentskou stranickou organizaci a v únoru 1948 stál v čele tamního AV, provádějící „čistku“. (JUDr. 1948). Od dubna r. 1948 pak působil až do března1990 na MZV, kde se postupně vypracoval mezi nejpřednější diplomaty komunistického režimu. Kariéru začínal jako referent sovětského oddělení, poté se stal sekretářem náměstka V. Borka (viz) a od března 1949 vedl dokonce přechodně kádrové oddělení, pak (od května t. r.) několik měsíců severoamerické oddělení ABO. V srpnu 1949 byl na čtyři měsíce přeložen jako II. tajemník na ambasádu do Varšavy, pak byl po krátké přípravě na AO vyslán v červenci 1950 jako II. tajemník do Afghánistánu, kde (po odjezdu vyslance E. Hršela /viz/ do Koreje), vedl více než rok ZÚ jako chargé dʼaffaires. Po návratu do Prahy pracoval dva roky na AO, kde posléze řídil čínské oddělení, od listopadu 1954 do září 1955 byl zástupcem vedoucího čs. skupiny v DKNS v Koreji. Od ledna 1956 sloužil jako I. tajemník ambasády v Pekingu, odkud byl 2x dočasně přeložen jako tajemník na nedávno zřízený úřad ve vietnamské Hanoji, který také vedl jako chargé dʼaffaires. Od května 1958 do března 1964 pracoval jako rada v odboru MO MZV, kde posléze vedl oddělení OSN, zúčastnil se také řady jednání v New Yorku a r. 1964 stál krátce v čele čs. delegace při odzbrojovacích jednáních tzv. Výboru 18 v Ženevě. Od září  1964 do července 1968 byl velvyslancem v Kanadě, po návratu z Ottawy pak byl J. Hájkem (viz) jmenován vedoucím nově zřízeného útvaru AP. Vrcholu kariéry dosáhl mezi červencem 1969 a říjnem 1971, kdy byl generálním sekretářem FMZV a současně jedním z náměstků ministra zahraničí J. Marka (viz). Od listopadu 1971 do září 1974 zastával funkci velvyslance ve Velké Británii, stagnaci ve vzájemných vztazích však nepřekonal. Po návratu do Prahy se stal zástupcem vedoucího MPO a zúčastnil se mj. dalších jednání v Ženevě, publikoval také studie o mezinárodně-právní tématice v čas. Právník; od ledna 1978 do března 1981 pak byl velvyslancem v Barmě. V osmdesátých letech byl znovu zástupcem vedoucího GS FMZV (M. Jirásky /viz/), od září 1987 pak naposledy dočasně vedl GS. Z FMZV odešel hned poč. r. 1990.

Jindřich DEJMEK, Diplomacie Československa, Díl II. Biografický slovník československých diplomatů (1918-1992). Praha 2013, s. 671 - 672