Ministerstvo zahraničních věcí ČR

   česky      english     

rozšířené vyhledávání

Přejít na menu

Upozornění na článek Tisknout Zmenšit písmo Zvětšit písmo

ZEDTWITZ Jiří

 

( 1. 1. 1889, Praha – 17. 5. 1967, Praha)

Po absolvování gymnázia vystudoval práva na Karlo-Fredinandově univerzitě v Praze (JUDr. 1913), poté sloužil v rakousko-uherské armádě, v jejíchž řadách (u 4. těžkého dělostřeleckého pluku) prodělal i první světovou válku. Po vzniku ČSR se stal úředníkem zemské politické správy a byl přidělen k okresnímu úřadu v Nejdku. Od ledna 1920 byl krátce sekretářem pivovaru v Libni a k 10. 5. t. r. byl přijat do formující se čs. diplomatické služby. Nejprve byl vyslán k čs. kontrolnímu komitétu do Těšína, kde působil jako konzulární atašé u tamního pasového úřadu a později místo-konzulátu. Od února 1924 sloužil krátkou dobu jako místo-konzul v Katovicích, od 1. 5. t. r. pak pracoval jako ministerský místo-tajemník nejprve v osobním oddělení prezídia MZV (odd. I/1) a později v odd. V/2 v administrativní sekci, kde měl v referátu záležitosti extradikce. Od 1. 9. 1926 byl nejprve místo-konzulem, od ledna 1930 do prosince 1931 konzulem ve Stuttgartu, poté působil opět jako odborový rada v ústředí, nejprve v sekci politické (odd. II/1), později administrativní. Od 1. 10. 1934 byl přidělen jako legační tajemník I. třídy k vyslanectví ve Varšavě, kde se stal zástupcem vyslance. Ve službě zůstal i po 15. 3. 1939, kdy mu J. Slávik fakticky předal vedení úřadu (jako chargé dʼaffaires); po německém vpádu do Polska se mu s dalšími úředníky legace podařilo dostat do Francie, kde se zapojil do aktivit Čs. národního výboru v Paříži. Od října 1939 do dubna 1940 zastupoval (jako chargé dʼaffaires) ČsNV u polské exilové vlády, později působil krátce v předsednictvu Národního výboru. V době existence čs. exilové vlády v Londýně (1940-45) byl přednostou prezídia úřadu předsedy vlády, odkud po osvobození přešel (jako ministerský rada a později odborový přednosta) na nově zřízený Úřad předsednictva vlády. V lednu 1947 se vrátil na MZV, k 31. 1. 1949 pak byl dán na trvalý odpočinek. 

 

Lit.: Jan NĚMEČEK, 15. březen 1939 a čs. zastupitelské úřady v Polsku. Historie a vojenství 1194, č.6, s. 22 - 41

Jindřich DEJMEK, Diplomacie Československa, Díl II. Biografický slovník československých diplomatů (1918-1992). Praha 2013, s. 265 - 266

.