Studoval gymnázium v Uherském Hradišti (maturita 1900), poté práva na české univerzitě v Praze (JUDr. 1911). Právní praxi získával u zemského soudu, později pracoval u soukromé právní firmy Bloch. Od léta 1914 byl nucen sloužit v rakousko-uherské armádě, již v říjnu t. r. byl však zajat Rusy a v Rusku se také brzy zapojil do českého odboje. V listopadu 1916 se stal „důvěrníkem“ Svazu čes. spolků na Rusi v Semipalatinsku a v Barnaulu, od léta následujícího roku sloužil až do r. 1920 jako kapitán justiční služby u 3. střelec.pluku čs. armádního sboru. V dubnu 1920 byl přijat do služeb Úřadu politického plnomocníka pro Rusko ve Vladivostoku (V. Girsy /viz/), stal se přednostou jeho právního a informačního odd., a ve Vladivostoku působil posléze i jako zástupce tamních čs. konzulů (V. Gebauera a E. Pavlíčka /viz/) až do jara 1922. Po návratu do vlasti pracoval jako konzul, později (1928) jako vrchní odborový rada, resp. (1931) ministerský rada v ústředí MZV, v druhém oddělení politické sekce, od r. 1927 byl více než pět roků jeho přednostou. Významně se zasloužil i o podporu ruské a ukrajinské emigrace v ČSR. Od ledna 1933 byl generálním konzulem v Drážďanech, o půldruhého roku později však náhle zemřel na pooperační komplikace po operaci slepého střeva.

Jindřich DEJMEK, Diplomacie Československa, Díl II. Biografický slovník československých diplomatů (1918-1992). Praha 2013, s.  265