Pocházel z úřednické rodiny; absolvoval gymnázium v Orlové a Ostravě (maturita 1945), koncem války byl vězněn. V l. 1945-46 pracoval v Pozemkovém úřadě, od r. 1946 studoval nejprve PrF UK, v l. 1947-52 pak vystudoval filozofii a sociologii na FF UK (PhDr. 1953), od r. 1950 současně učil na základních školách v pohraničí. V l. 1953-56 pracoval jako asistent na katedře marxismu na rektorátu UK (vydal mj. práci: Příspěvky J. V. Stalina k historickému materialismu v pracích do VŠŘS… /1952/), od 1. 8. 1956 pak působil v čs. diplomacii. Začínal jako referent pro Čínu na AO, 1957-60 byl tři roky III. taj. na ambasádě v Pekingu, kde měl na starosti konzulární agendu. Po návratu se začal specializovat na problematiku subsaharské Afriky (byl zařazen do 10. TO), současně začal studovat externí aspiranturu ve Filozofickém ústavu ČSAV. V září 1962 byl vyslán jako první čs. diplomatický zástupce do Tanzánie, kde pak tři roky vedl ZÚ v Dár-es-salámu jako chargé dʼaffaires, od října 1963 byl až do poč. r. 1965 formálně akreditován i v Ugandě (kde byla poté otevřena legace vedená pracovníky MZO). Po návratu byl zařazen opět na africký odbor (a krátce tu vedl tzv. celoafrickou skupinu), od ledna 1966 vedl nejprve sekretariát náměstka J. Pudláka (viz), od srpna 1968 pak sekretariát náměstka J. Kohouta (viz). V r. 1970 odešel na pětiměsíční stáž do FÚ ČSAV, k 31. 1971 byl pak pro své postoje v srpnu 1968 z FMZV vyhozen, jistou dobu pak působil v Ústavu školských informací při ministerstvu školství, kde překládal z ruštiny a němčiny odbornou literaturu. Počátkem r. 1990 byl rehabilitován a od června 1990 do února 1991 působil jako II. tajemník na čs. ambasádě v Oslu, poté byl definitivně penzionován.

Jindřich DEJMEK, Diplomacie Československa, Díl II. Biografický slovník československých diplomatů (1918-1992). Praha 2013, s. 657 - 658