Pocházel z rodiny maloobchodníka, absolvoval reálné gymnázium v Mělníku (maturita 1941), poté pracoval jako úředník v továrně na obuv Tip-Top. Od r. 1943 byl totálně nasazen v hutích v Chomutově, 1944-45 byl vězněn v KT Gross Rosen pro napomáhání uprchlým ruským zajatcům. Hned r. 1945 vstoupil do KSČ, 1945-48 také vystudoval VŠ hospodářských věd (ing. 1948). V l. 1949-51 byl zaměstnán jako referent ve společnosti Koh-i-noor, náležející pod PZO, poté odešel do závodu na výrobu stavebních strojů Stavostroj v Bělé pod Bezdězem, kde se později stal vedoucím obchodní administrativy. Na MZV byl přijat k 1. 2. 1954, přičemž se od počátku specializoval na problematiku subsaharské Afriky. V l. 1954-55 získával zkušenosti jako II. tajemník na legaci v Bruselu, od května 1955 pak působil jako konzul v Léopoldville v tehdejším Belgickém Kongu, jenž měl v působnosti i ohromná teritoria Francouzské rovníkové Afriky, Kamerunu, Nigérie a Sierry Leone. Po vzniku nezávislého Konga zde byl v srpnu 1960 jmenován prvním čs. velvyslancem, po svržení a zavraždění ministerského předsedy P. Lumumby byl ale odvolán do Prahy. V l. 1961-62 absolvoval Odbornou školu MZV, poté pracoval na 10., africkém odboru, kde zpracovával první podklady MZV pro řadu oblastí subsaharské Afriky. V l. 1962-64 studoval externě afrikanistiku na FF UK, od srpna 1965 byl pak velvyslancem v soc. orientované Tanzánii. Do Prahy se vrátil v listopadu 1969, díky svým odmítavým postojům k sovětské invazi do Československa byl ale již v únoru 1970 z diplomacie vyhozen. Další pracovní uplatnění nalezl ve výrobním družstvu Centroterm v Praze.

Jindřich DEJMEK, Diplomacie Československa, Díl II. Biografický slovník československých diplomatů (1918-1992). Praha 2013, s. 652 -  653