Vyrůstal v početné rodině mlynáře, absolvoval gymnázia v Trenčíně a Bratislavě (1926), poté vystudoval práva na UKom (JUDr. 1931). Po studiích působil jako auskultant a později soudce na různých okresních soudech (Bratislava, Ružomberok, Bánovce nad Bebravou, Dunajská Streda, Malacky aj.), od září 1938 do r. 1944 byl státním zástupcem (prokurátorem) bratislavského Státního zastupitelství. V letech války se účastnil komunistického odboje a později i SNP, poč. r. 1945 napomohl mj. k útěku z vězení V. Širokému (viz) a J. Ďurišovi. V r. 1945 se formálně stal členem KSS, v letech 1945-46 byl pověřencem vnitra, po porážce ve volbách 1946 působil jako okresní tajemník KSS. Po komunistickém převratu byl jmenován pověřencem spravedlnosti (do r. 1952), v kteréžto funkci se mj. podílel na perzekuci demokratických oponentů komunistického režimu. Poté byl předsedou Slovenského výboru pro tělesnou výchovu, tehdy také zorganizoval na Slovensku první spartakiádu. Koncem r. 1956 byl přijat na MZV a od února 1957 působil více než tři a půl roku jako vyslanec v Maďarsku, kde se stal svědkem stabilizace Kádárova režimu a také jeho obnovování vztahů se sousedními komunistickými státy. Po návratu z Budapešti (1960) byl jmenován náměstkem předsedy Nejvyššího soudu, poté působil jako tajemník slovenského výboru SČSP v Bratislavě. Od r. 1969 žil v ústraní na penzi.

Lit.: Slovenský biografický slovník, zv. VI., Martin 1994.

S.Mk.

Jindřich DEJMEK, Diplomacie Československa, Díl II. Biografický slovník československých diplomatů (1918-1992). Praha 2013, s. 651 - 652