Pocházel z nemajetných poměrů (jeho matka, služebná, se vrátila do ČSR až r. 1924), po měšťance se vyučil strojním zámečníkem (1939) a pak až do r. 1943 pracoval v Janečkově zbrojovce v Praze. V protektorátu se zapojil do aktivit ileg. KSČ (formálně tam vstoupil r. 1945), od února 1945 byl do konce války vězněn v KT Buchenwald a Bergen-Belsen. V l. 1945-47 pracoval v zestátněné firmě Jawa, v l. 1947-49 na Ústředním ředitelství Čs. státní zbrojovky v Brně, od r. 1949 pak působil nejprve v tzv. Ústředí pracujícího dorostu při Ministerstvu sociální péče od r. 1952 na tehdejším ministerstvu pracovních sil; od r. 1954 současně externě studoval na fakultě společenských věd UK, kterou zakončil r. 1960. K 1. 8. 1957 byl přijat na MZV, kde se (bez ohledu na dosud nedokončené VŠ vzdělání) stal inspektorem pro výchovu a školení na kádrovém odboru. Od března 1962 pracoval nejprve na 8., později 9., blízkovýchodním odboru, kde měl na starosti referát Íránu a Libanonu, od září 1962 do srpna 1965 pak sloužil v hodnosti II. tajemník na velvyslanectví v Teheránu. Po návratu pracoval ve stejné hodnosti opět v 8., blízkovýchodním odboru, od září 1968 do srpna 1975 pak byl I. taj. (a současně zástupcem tituláře) v Pákistánu. Od srpna 1975 byl přidělen na 7., asijský odbor FMZV, v únoru 1976 byl povýšen na radu II. tř., kariéru pak zakončil jako velvyslanec v Bangladéši, kde působil od května 1979 do listopadu 1987. Poslední rok ve službě pracoval opět jako VORS na 7. TO, k 30. 6. 1988 byl penzionován.

Jindřich DEJMEK, Diplomacie Československa, Díl II. Biografický slovník československých diplomatů (1918-1992). Praha 2013, s. 646 - 647