Vystudovala sociologii na FF UKom, díky rodinnému prostředí se však od počátku 70. let věnovala především herectví, postupně se stala jednou z nejpopulárnějších slovenských (i čs.) hereček. V l. 1971-83 byla členkou souboru Nové scény v Bratislavě, později v činohře Slovenského národního divadla, již od mládí vytvořila i řadu významných rolí v českých a slovenských filmech, počínaje Markétou Lazarovou (1965). Její filmografie čítá role v téměř třiceti filmech, v r. 1988 získala za uměleckou tvorbu titul zasloužilé umělkyně. Poč. 1990 vstoupila z podnětu slovenské VPN do čs. diplomacie a od jara t. r. do konce federace působila jako poslední československá velvyslankyně v Rakousku, ve Vídni krátce reprezentovala i Slovensko. Později se věnovala publicistice (je také autorkou dvou knih, Krátke listy jednému mestu a Diskrétny sprievodca... čo možno neviete o spoločenskom chovaní). V r. 1999 neúspěšně kandidovala proti M. Kováčovi na úřad prezidenta Slovenské republiky, znovu se nicméně uplatnila ve slovenské diplomacii. Jistou dobu byla náměstkyní na bratislavském MZV, v l. 2000-05 pak působila jako slovenské velvyslankyně v Polsku, což později přiblížila v esejistické knize Polnočný sused (2008).   

J. Dk. – S. Mk.

Jindřich DEJMEK, Diplomacie Československa, Díl II. Biografický slovník československých diplomatů (1918-1992). Praha 2013, s. 764