VANĚK Karel
(29. 10. 1896, Frýdlant n. Ostravicí – datum úmrtí nezjištěno)
Absolvoval vyšší gymnázium v Místku, poté začal studovat lékařskou fakultu, ale byl odveden do rakousko-uherské armády. Později byl v Rusku zajat, v září 1918 vstoupil do čs. legií a v červnu 1919 vstoupil do služeb Plnomocníka čs. vlády na Sibiři V. Girsy ve Vladivostoku, Tam také současně studoval 6 semestrů právo a národní hospodářství na Ruské státní univerzitě, studia dokončil v Praze na UK r. 1925. Do služeb MZV byl oficiálně přijat k 15. 7. 1921 jako tajemník konzulátu ve Vladivostoku, kde působil až do uzavření úřadu r. 1923; po návratu nalezl uplatnění ve východoevropském oddělení politické sekce (odd. II/2). Od července 1925 byl přidělen jako úředník k obchodnímu zastupitelství v Charkově, od března 1927 pak k misi v Moskvě. Zde působil do koncem května 1933, kdy byl odvolán na žádost sovětských úřadů pro absurdní obvinění z účasti na přípravě zavraždění japonského velvyslance. Po návratu pracoval nejprve do organizačního oddělení administrativní sekce (odd. I/1), poté byl k 1. 4. 1935 přidělen jako konzul II. třídy na generální konzulát do Paříže. Po německé okupaci zůstal ve Francii, podílel se na organizování tamního odboje a později odešel do Velké Británie, kde se stal úředníkem MZV čs. exilové vlády. Od listopadu 1944 byl generálním konzulem v Londýně, kde působil až do října 1947. Po návratu do Prahy byl pověřen vedením odd. I/3 prezídia, ve službě zůstal do února 1949, kdy byl dán na dovolenou s čekatelným. V r. 1950 se mu podařilo uprchnout na Západ.
Jindřich DEJMEK, Diplomacie Československa, Díl II. Biografický slovník československých diplomatů (1918-1992). Praha 2013, s. 252