Pocházel z dělnické rodiny, ještě koncem války musel začít pracovat v letňanské Avii; po r. 1945 absolvoval obchodní akademii v Praze-Karlíně, následně vystudoval fakultu mezinárodních vztahů VŠPHV (JUDr. 1953). Po studiích působil jako asistent na PrF UK, v rámci voj. služby také vyučoval na Vojenské politické akademii v Praze a od r. 1958 pracoval v ÚMPE při MZV. Od r. 1960 působil přímo v OMO MZV, kde měl na starosti přípravu podkladů pro odzbrojovací rozhovory v Ženevě. Jako I. tajemník se také zúčastnil řady rozhovorů v rámci tzv. Výboru 18 v Ženevě i v rámci VS OSN v New Yorku a o problémech odzbrojení napsal několik studií a s velvyslancem M. Vejvodou (viz) monografii Odzbrojení v letech 1945–1975 (1976). V l. 1966-67 byl vyslán jako I. taj. ke Stálé misi ČSSR do Ženevy, od léta 1968 pak působil se souhlasem čs. orgánů v oddělení pro odzbrojení v politické sekci RB sekretariátu OSN v New Yorku. Po srpnu 1968 se postavil proti „pravici“ na tamní čs. misi (a v březnu 1970 také zahájil spolupráci s rozvědkou), r. 1971 zastupoval OSN při rozhovorech 21 v Ženevě. Po skončení služby v OSN přešel od 1. 7 1972 do OMP ÚV, v l. 1974-77 působil v sekretariátu generálního tajemníka (a od r. 1975 prezidenta) G. Husáka, 1977-83 stál dokonce v čele tohoto útvaru. Od června 1983 do října 1988 zastával funkci ministra vnitra ve federální vládě L. Štrougala, současně byl poslancem ve SL FS. Po odstoupení poslední Štrougalovy vlády byl k 15. říjnu 1988 přijat zpět na FMZV a byl jmenován novým vedoucím Stálé mise ČSSR při úřadovně OSN v Ženevě (střídal zde právě M. Vejvodu), již v prosinci 1989 však byl (mezi prvními velvyslanci) novou vládou odvolán a následně penzionován.

 

Lit.: M. BÁRTA, in: Biografický slovník představitelů ministerstva vnitra v letech 1948-1989. Praha 2009, s. 187–189.

 

Jindřich DEJMEK, Diplomacie Československa, Díl II. Biografický slovník československých diplomatů (1918-1992). Praha 2013, s. 638