Pocházel z učitelské rodiny; vystudoval trutnovské reálné gymnázium (maturita 1940), v dalším studiu mu zabránila německá okupace. Angažoval se v tzv. Národním hnutí pracující mládeže, po maturitě pracoval jako úředník v textilce v Zálesí u Úpice, později jako skladník v dolech ve Svatoňovicích. Po osvobození, již jako člen KSČ, nalezl uplatnění jako nákupčí v n. p. Transporta v Úpici; r. 1949 absolvoval tzv. Ústřední politickou školu a od r. 1951 začal pracovat jako instruktor na ÚV KSČ. V l. 1953-56 vystudoval v Moskvě historii a filozofii na tamní VŠ stranické při ÚV KSSS (RSDr.), poté se stal na více než osm let vedoucím oddělení školství a kultury na ÚV KSČ. V lednu 1965 přešel na MZV, na tehdejší 5. odbor, a již od srpna 1965 působil jako velvyslanec ve Finsku. V r. 1968 se postavil na stranu reformátorů a po sovětském vpádu do ČSSR náležel k těm čs. velvyslancům, kteří se postavili plně za legální vládu. Díky tomu byl již v únoru 1969 z Helsinek odvolán a nakonec v listopadu 1970 z FMZV zcela propuštěn. Ačkoliv získal částečný invalidní důchod, musel se nakonec živit jako recepční v hotelu v Praze.

Jindřich DEJMEK, Diplomacie Československa, Díl II. Biografický slovník československých diplomatů (1918-1992). Praha 2013, s. 633