Po absolvování gymnázia (1926) vystudoval PrF UK (JUDr. 1930). Po studiích působil krátce v advokacii, od r. 1933 vystupoval jak zpěvák na koncertech a později nalezl uplatnění i v rozhlase, již ve 30. letech se také angažoval ve Svazu přátel SSSR, v l. 1935 a 1936 pobýval v SSSR. Za protektorátu byl zaměstnán jako hudební referent Lidového divadla v Praze, koncem okupace byl hudebním referentem protektorátního ministerstva školství a osvěty. V letech 1945-46 zůstal úředníkem ministerstva školství a osvěty pod Z. Nejedlým, pak působil jako referent zahraničního oddělení čs. rozhlasu, v únoru 1948 byl mj. členem AV Syndikátu českých skladatelů a následně se stal ředitelem zahraničního oddělení Čs. rozhlasu. V l. 1950-52 byl v hodnosti rady přidělen na čs. velvyslanectví v Moskvě, kde vedl kulturní a školskou agendu, po návratu byl krátce náměstkem předsedy Čs. rozhlasového výboru. Od ledna do září 1953 byl předsedou Výboru pro kulturní styky se zahraničím (a tedy faktickým ministrem) ve vládě V. Širokého (viz), v říjnu 1953 pak přešel na MZV. Od června 1954 do poč. r. 1956 působil jako velvyslanec v Albánii, poté byl v dubnu 1956 jmenován velvyslancem ve Francii, kde se mj. podílel na přípravě návštěvy ministra zahraničí C. Pinaie v Praze. V Paříži působil až do počátku r. 1960, poté byl zhruba půl druhého roku, do června 1961 ředitelem DP MZV. Po odchodu z diplomacie působil v letech 1961-64 jako ředitel hudební a divadelní agentury Pragokoncert, 1965-69 jako ředitel Národního divadla. V r. 1970 byl penzionován.

 

Lit.: Jiří KNAPÍK, Kdo byl kdo v naší kulturní politice 1948-1953, Praha 2002, s. 241–242; L. MOTEJLKOVÁ, Československo-francouzské vztahy na počátku studené války: francouzské diplomatické zastoupení v Československu 1948–1956. Moderní dějiny 16, 2008.

 

Jindřich DEJMEK, Diplomacie Československa, Díl II. Biografický slovník československých diplomatů (1918-1992). Praha 2013, s. 632 - 633