Absolvoval gymnázium ve svém rodišti (maturita 1908), poté vystudoval FF české univerzity, kde se specializoval na francouzštinu (absolutorium 1913) a orientální jazyky, které později, po r. 1921 studoval také na pařížské Národní škole východních jazyků (ENLO). Za první světové války působil jako vychovatel u rodiny Colloredo-Mansfeldů v Dobříši, pak sloužil v čs. armádě (1918-19) a po dalších studiích (vedle jazyků na École libre des science politiques) vstoupil koncem r. 1922 do čs. diplomacie. Začínal jako atašé v politické sekci (oddělení  dd. II/4), v l. 1927-35 byl přidělen jako legační tajemník II. třídy na čs. vyslanectví v Bernu. Po návratu ze Švýcarska působil v prezídiu MZV, mj. jako zástupce vedoucího oddělení pro Společnost národů (odd. II/4), od 1. 7. 1936 do června 1938 byl pak legačním tajemníkem a zástupcem vyslance v Athénách. K 1. 7. 1938 byl jmenován konzulem II. třídy na generálním konzulátu v Berlíně, odkud po Mnichově přešel na tamní legaci, po německé okupaci se vrátil do Prahy a byl převeden na protektorátní ministerstvo průmyslu. Již v květnu 1945 byl povolán znovu na MZV a od září t. r. byl pověřen vedení konzulátu v Milánu. Ve službě zůstal krátce i po komunistickém převratu, na odvolání v prosinci 1948 ale reagoval rezignací a setrváním v exilu.

Jindřich DEJMEK, Diplomacie Československa, Díl II. Biografický slovník československých diplomatů (1918-1992). Praha 2013, s.  248