Absolvoval gymnázium (1909), poté vystudoval PrF české univerzity (1914, JUDr. 1919). Od srpna 1914 byl nucen sloužit v rakousko-uherské armádě, již na podzim 1915 byl však zajat Rusy a následně organizoval Čechy v Donské oblasti. V září 1917 vstoupil do dělostřeleckého oddílu čs. legií, s nimiž se vrátil v létě 1919 do vlasti. Od června 1919 pracoval nejprve jako konceptní praktikant na okresním hejtmanství v Uherském Hradišti, od ledna 1920 byl tzv. podnotářem v Lučenci, od března 1921 působil zhruba rok u Úřadu pro zahraniční obchod; po jeho likvidaci byl převzat na MZV. Začínal jako vicekonzul v administrativní sekci a od srpna 1924 do června 1927 byl v téže funkci přidělen ke generálnímu konzulátu do Hamburku. Od 1. 7. 1927 působil v ústředí, v osobním oddělení prezídia, do června 1929 sloužil rok jako konzul II. tř. (a zástupce generálního konzula) na generálním konzulátu v New Yorku. Po návratu byl úředníkem prezídia MZV, od 1. 7. 1932 byl pak jako konzul II. třídy přidělen na generální konzulát v Berlíně. Po návratu z Německa působil v obnovené právní (VI.) sekci MZV, po okupaci byl převeden k Okresnímu úřadu do Uherského Hradiště a již k 31. 3. 1941 byl jako legionář předčasně penzionován. V květnu 1945 byl (v hodnosti odborového rady) reaktivován a k 1. září t. r. jmenován generálním konzulem ve švýcarském Curychu, odkud byl však již po roce odvolán, zřejmě i pro své konflikty se slovenskými představiteli. Po návratu pracoval v právní sekci, byl povýšen na vrchného odborového radu a poč. února 1948 převeden do sekce administrativní (odd. V/2). Už k 31. 3. 1948 byl ale dán na dovolenou s čekatelným, a ač vstoupil do KSČ, v září t. r. byl dán do výslužby. V následujících letech se ještě uplatňoval jako překladatel, např. pro n. p. Motorlet v Jinonicích.

Jindřich DEJMEK, Diplomacie Československa, Díl II. Biografický slovník československých diplomatů (1918-1992). Praha 2013, s. 244